Len setý je rostlina, ze které se odedávna využívá lněné vlákno. Aktuálně je ale čím dál populárnější i lněné semínko.
Výskyt: len setý byl domestikován již během neolitu (mladší doba kamenná), a to dokonce jako jedna z vůbec prvních rostlin. Tehdejší lidé totiž rychle pochopili, že se jedná o ideální materiál pro výrobu oděvů. Dnes se tato bylinka pěstuje na mnoha místech světa, a to nejen díky lněnému vláknu, ale také kvůli semínkům, která jsou považována za nedílnou součást zdravého jídelníčku.
Popis a účinné látky: tato jednoletá bylina z čeledi lnovitých může dorůstat i do výšky přes 1 metr. Lodyha je přímá a v horní části se větví. Listy jsou střídavé, přisedlé a úzce kopinaté, květy mají světle modrou barvu, květenství je ovšem poněkud chudé. Plodem je pětipouzdrá tobolka, která obsahuje olejnatá semena. Účinnými látkami v semenech jsou především omega-3 mastné kyseliny, ale také pektin, glykosidy, slizy, hořčiny, vláknina anebo některé vitamíny a minerály (hlavně draslík).
Užitečné části: používání je lněné vlákno a olejnatá semena (lněná semínka).
Lněné semínko a jeho účinky
Lněná semínka obsahují dle některých zdrojů nejvíce omega-3 mastných kyselin v celé rostlinné říši. Jsou tedy velmi vhodné pro sportovce, neboť brání zánětlivým procesům z pohybu (navíc působí celkově protizánětlivě) a zároveň mají kladný vliv na metabolismus tuků. Díky tomu samozřejmě podporují i hubnutí. Zmínit musíme také protivirové a antibakteriální účinky a podíl na snižování škodlivého LDL cholesterolu. Výtečná jsou i při stabilizaci cukru v krvi a krevního tlaku, což je pro naše zdraví velmi důležité.
Lněná semínka mají také určité projímavé účinky, takže je lze vyzkoušet i při potížích se zácpou. Zároveň pozitivně působí játra, na některé žaludeční problémy (zánět či vředy), ale také na střeva či dvanácterník. Využít je můžete rovněž zevně při kožních zánětech a dalších komplikacích s pokožkou, a to včetně spálenin či pásovém oparu. Pokud tedy lněná semínka doposud nevyužíváte, měli byste minimálně uvažovat o jejich pořízení. Jejich zařazením do jídelníčku totiž rozhodně nic neztratíte.
Upozorňujeme: někdy ovšem bývají uváděny i některé negativní vlastnosti. Lněná semínka byste proto neměli konzumovat dennodenně ve velkém množství. Mluví se např. o vyrážkách, které mohou být způsobeny alergickými reakcemi.
Lněná semínka v kuchyni
Vzhledem k tvrdosti lněných semínek jsou poměrně těžko stravitelná, takže vcelku projdou trávicí soustavou prakticky bez užitku. Proto je nutné důkladné rozkousání anebo rozdrcení před konzumací (můžete si jej např. umlít v mlýnku na kafe). Ačkoli mají největší výživovou hodnotu syrová, takže ideální využití nalézají při přípravě pomazánek či salátů, použít je lze i do polévek, sladkého a slaného pečiva, sušenek nebo cukroví. Pozitivní vlastnosti totiž nijak zásadně neztrácejí ani tepelnou úpravou.
Lněná semínka lze využít také při přípravě nápojů. Můžete je použít jako ingredienci při přípravě smoothie, které může být vhodným zdrojem zdraví prospěšných látek pro sportovce po výkonu, neboť v tekuté formě jsou živiny snadno stravitelné. Ze semen lnu se lisuje také lněný olej, který má jemnou chuť. Uplatnění nachází ve studené kuchyni, ale nehodí se na pečení. Doplňme, že namočená drcená semínka lnu jsou výtečným a stabilním pojivem, takže je často využívají vegani na místo vajec.
Len setý a pěstování
Len setý je pěstován ve velkém množství odedávna (viz výše), časem ovšem především průmyslově, a to zejména kvůli výrobě tkanin. Lněná semínka dnes sice seženete prakticky všude, nicméně si rostlinu můžete také vypěstovat, ačkoli to příliš mnoho lidí nedělá. V každém případě je postup velmi jednoduchý, protože len setý není na pěstování nikterak náročný. Stačí ho vysít do lehce kyselé půdy, a to od měsíce března (semena dokážou vyklíčit už při teplotách kolem 2 °C). Dále už nepotřebuje žádnou výjimečnou péči. Len setý přitom dosahuje zralosti po pěti měsících růstu, kdy mu začne žloutnout lodyha.
Napište komentář