Moringa olejodárná obsahuje 7× více vitamínu C než pomeranče

Moringa olejodárná, ač u nás zatím nepříliš známá, je díky svým účinkům často řazena mezi tzv. superpotraviny. Jaké může mít účinky?

Výskyt: tento strom pochází z Himaláje, nicméně v průběhu let se rozšířili i do dalších oblastí, ať už bližších či vzdálenějších. V současnosti jej tak lze nalézt takřka po celém světě, a to zejména v oblastech s tropických či subtropickým podnebím.

Popis a účinné látky: moringa olejodárná je řazena do čeledi moringovitých. Dorůstá do výšky 13 metrů  a její kmen má průměr až 30 cm. Větve jsou povislé a tvoří neuspořádanou korunu, která není nikterak hustá. Listy jsou buď sudozpeřené, nebo lichozpeřené, střídavé a řapíkaté. Oboupohlavné květy mají v mládí bílou, později nažloutlou barvu. Plodem je trubice, jež se postupem času mění na trojhranné tobolky tvaru lusku a obsahuje olejnatá semena. V současné době je popsáno 13 druhů moringy, lidskému zdraví ale nejvíce prospívá právě moringa olejodárná. Obsahuje totiž antioxidanty, salvestroly, zeatin, kvalitní rostlinnou bílkovinu, minerální látky, řadu vitamínů (A, B, C, D, E nebo K) anebo aminokyseliny.

Užitečné části: zužitkovat lze prakticky celý strom, tedy listy, plody, květy, kořen, větve i kůru.

Jak moringa prospívá lidskému organismu?

Moringa olejodárná, ač u nás zatím nepříliš známá, je díky svým účinkům často řazena mezi tzv. superpotraviny. Výše uvedené látky jsou v ní totiž přítomny ve velkém množství, když např. obsahuje 3× více draslíku než banány či 7× více vitamínu C než pomeranče. Díky vysokému obsahu chlorofylu navíc její konzumace okysličuje krev, čímž přispívá k lepší obranyschopnosti organismu. Hormonu zeatinu jsou zase připisovány zajímavé účinky při zpomalování stárnutí buněk a kladný vliv má rovněž na hormonální hladinu v těle.

Konzumace moringy se pozitivně projeví také při zažívacích problémech a účinkuje i proti přítomnosti břišních a střevních parazitů. Umí pomoci rovněž v případech horečky, problémech s horními cestami dýchacími, některými záněty a zároveň efektivně tlumí bolest. Přispívá také k celkovému zdravý pohybového aparátu, a to včetně kloubů, přičemž může podpořit i léčbu osteoporózy, tedy závažného kostní onemocnění. Jak vidno, její účinky mohou být opravdu široké, takže její řazení mezi superpotraviny rozhodně není náhodné.

Úskalí používání moringy olejodárné

Jak jsme již uvedli, zužitkováván je v podstatě celý strom, a to zejména při přípravě pokrmů (kůra je ale používána např. k výrobě provazů). Konzumace některých částí moringy olejodárné ovšem může být problematická. Květy jsou někde používány jako účinné afrodiziakum, ve větším množství ale mohou vyvolat potrat. Kořeny zase obsahují jedovatý alkaloid spirochin. U nás si je možné zakoupit moringu ve formě prášku, kapslí, tablet nebo čaje a podobné komplikace nehrozí. Na druhou stranu rostlina zatím není doporučována těhotným ženám, protože chybí relevantní vědecké studie, takže v těhotenství ji nepoužívejte.

Využití moringy

Díky vysokému obsahu kvalitní rostlinné bílkoviny je moringa vhodná pro vegetariány a vegany. V kuchyni jsou využívány nezraléplody, a to především v Indii, kde nacházejí uplatnění podobné jako další luštěniny (např. zelené fazolové lusky). Zralé plody je možné rovněž pražit. Ze semen rostliny se vyrábí moringový olej, který má kosmetické účinky, neboť se jedná o efektivní prostředek proti vráskám, ale vhodný je i pro  vysušenou a aknózní pleť. Listy a květy lze využít rovněž při přípravě polévek a omáček. Kořeny se někdy používají jako dochucovadlo podobné křenu, ovšem s výše zmíněnými úskalími.

Pěstování moringy olejodárné

Vzhledem k tropickému a subtropickému původu není v našich podmínkách pěstování moringy úplně snadné. Vypěstovat si ji nicméně můžete. Rostlině vyhovují suché a písčité půdy, přičemž vyžaduje pravidelnou zálivku. Velké množství vody jí na druhou stranu dobře dělat nebude. Moringa není mrazuvzdorná, proto ji ideálně pěstujte v květináči na slunném místě. Z toho je patrné, že se u nás jedná především o pokojovou rostlinu, neboť nesnese teploty pod 8 °C, ale růst přestává už při 15 °C. Teplota při klíčení by přitom měla být 18 až 24 °C.