Rostlina je sice prudce jedovatá (viz níže), přesto bývala už v dávných dobách využívána jako léčivka. I dnes nalézá uplatnění v lékařství, ačkoli dosti omezeně, vše ale popořádku…
Výskyt: rostlina se vyskytuje na území Eurasie a nalézt ji lze i v horských oblastech České republiky. Zatímco poddruh kýchavice bílá Lobelova je poměrně běžná, kýchavice bílá pravá patří k ohroženým druhům.
Popis a účinné látky: tato trvalka z čeledi kýchavcovitých může dorůstat do výšky kolem 1,5 metru. Kýchavice má tlustou lodyhu, elipsovité listy a bílé a zelené květy, které se objevují v červenci a srpnu. Plodem je černohnědá tobolka. Z obsahových látek musíme jmenovat především alkaloidy a triterpeny.
Užitečné části: využíván bývá oddenek.
Léčivé účinky kýchavice bílé
Rostlina je sice prudce jedovatá (viz níže), přesto bývala už v dávných dobách využívána jako léčivka. I dnes nalézá uplatnění v lékařství, ačkoli dosti omezeně. Kýchavice bílá rozšiřuje cévy a snižuje vysoký krevní tlak (tzv. hypertenze), navíc v menším množství pomáhá zastavovat zvracení. Dříve byla používán i proto parazitům a k léčbě cholery. Zevně bývá také občas doporučována při revmatických bolestech. Doplňme, že bylina nalézá uplatnění také ve zvěrolékařství.
Kýchavice bílá jako jedovatá rostlina
Jak už jsme zmínili, kýchavice je velice jedovatá, neboť obsahuje toxiny veratridin a cevadin, a to zejména v kořenech a semenech. K závažné otravě dospělého člověka mohou vést už 1 až 2 gramy rostliny a v některých případech byla dokonce zaznamenána úmrtí. V toxickém množství rostlina většinou vyvolává prudké zvracení a silné průjmy a paralyzuje nervovou soustavu. Při vdechnutí prášku způsobuje také kýchání (odtud ostatně její název).
V nedávné době se dokonce objevily informace, že by výtažek z kýchavice bílé mohl stát za smrtí slavného starověkého vojevůdce Alexandra Velikého, která je pro historiky stále ještě záhadou. Buď jak buď si je nutné pamatovat, že se jedná o jednu z nejjedovatějších rostlin v české přírodě, takže by ji laici neměli v žádném případě používat, a to raději ani zevně. Navíc si dejte pozor na záměnu s hořcem žlutým, k níž občas dochází.
Kýchavice bílá a její pěstování
Kýchavice se na našem území v podstatě vůbec nepěstuje, i když se díky jejímu vzezření jedná o pěknou okrasnou rostlinu. Na zahrádkách ji sice výjimečně naleznete, nicméně rozšíření brání i skutečnost, že se květy objevují někdy až za 10 let po vysazení. V každém případě by rozhodně neměla být pěstována tam, kde se vyskytují děti a domácí zvířata. Kýchavici bílou zkrátka a dobře raději ani nepoužívejte, ani nevysazujte.
Napište komentář