Čajovník čínský: připravte si doma lahodný a zdravý čaj!

Léčivé účinky čajovníku čínského
Čajovník čínský v zahradnictví

Milovníků kvalitního a dobrého čaje u nás neustále přibývá. Víte, že z čajovníku čínského si lze připravit velké množství druhů čajů přímo ve vaší kuchyni?

Výskyt: druhový název jasně odkazuje k území, kde se pěstuje nejčastěji. I původ této rostliny je nutné hledat v Číně (či v jihovýchodní Asii), odkud se začala šířit také do dalších oblastí světa.

Popis a účinné látky: rostlina je řazena do čeledi čajovníkovitých. Jedná se o stálezelený keř či stromek, jež sice může dosahovat výšky až 15 či dokonce 20 m, nicméně pěstované formy bývají výrazně nižší. Listy jsou vejčitě kopinaté, střídavé a disponují různou velikostí. Květy mají bílou či světle růžovou barvu a objevují se na podzim a v zimě. Plodem je tobolka. Rostlina obsahuje vitamíny (B, C či E), minerály jako draslík či vápník, ale také třísloviny, theanin, kofein a další účinné látky.

Užitečné části: používány jsou listy.

Léčivé účinky

Milovníků kvalitního a dobrého čaje u nás neustále přibývá. Kromě chuti jsou totiž nálevy vyhledávány i pro své blahodárné účinky na lidské zdraví. Díky přítomnosti kofeinu mají samozřejmě povzbuzující vlastnosti. Zároveň působí antioxidačně, čímž pomáhají tělu se zbavovat volných radikálů a zpomalovat tak stárnutí. Člověku navíc dovedou pomoci i při zánětech. Někdy jsou doporučovány také při dietách, a to zejména těch, které mají vést ke snížení tělesné hmotnosti.

Listy mají kladný vliv rovněž na močové ústrojí a ledviny, zvýšenou hladinu cholesterolu a působí preventivně proti onemocněním kardiovaskulárního systému. Často se navíc mluví i o jejich protirakovinných účincích. Měli byste jej pít i po jídle, neboť zabraňuje tvorbě zubního kazu. Ve formě obkladu zároveň umí pomoci i se svěděním pokožky, a to např. po bodnutí hmyzem. Doplňme, že vzhledem k obsahu kofeinu byste jeho konzumaci neměli přehánět, což platí především pro lidi se srdečním onemocněním a těhotné a kojící ženy.

Jednotlivé druhy

Z čajovníku čínského si lze připravit velké množství druhů čajů. Někteří milovníci tohoto nápoje dávají přednost jednomu, další se v podstatě nebrání jakékoliv variantě. Za nejzdravější je přitom považován zelený čaj, který neprochází procesem fermentace, takže v něm zůstávají zachovány všechny účinné látky. Rostlina dále umožňuje přípravu polozeleného, černého, bílého a žlutého čaje a také nápoje nazývaného puerh. Ty se zjednodušeně řečeno liší způsobem fermentace.

Jak si doma připravit čaj?

A) Zelený čaj

Odstraňte 2 koncové listy s pupenem.
Položte na slunné místo a nechte schnout 15 minut.
Zahřejte listy na pánvi, dokud nebudou měkké – pozor na vysušení.
Rolujte lístky v dlaních, dokud z nich nebudou malé kuličky.
Nechte kuličky schnout při pokojové teplotě po dobu jednoho dne.
Zalijte vodou (nezapomeňte, že zelený čaj zaléváme vodou, která má 80 °C).

B) Černý čaj

Odstraňte 2 koncové listy s pupenem.
Položte lístky na slunné místo a sušte, dokud nezvadnou (přibližně 1 den).
Pečlivě zpracujte lístky ve svých dlaních.
Zpracované lístky nechce sušit při pokojové teplotě 3 hodiny, dokud nezačnou černat.
Uložte na 2 hodiny do předehřáté trouby na 80 °C.
Zalijte vodou (nezapomeňte, že černý čaj zaléváme vodou, která má 100 °C).

Japonská matcha

Zvláštní část si zasluhuje zelený čaj z Japonska, který se nazývá matcha. Ten si získává stále větší pozornost i v západním světě. Ačkoli chutná poněkud hořce, jeho chuť je zároveň osvěžující. Především má ale vyšší nutriční hodnotu než jiné druhy. Zmínit např. můžeme opravdu velké množství antioxidantů. Obsažený kofein se navíc uvolňuje pomalu a plynule, takže matcha nejenže dodává organismu energii, ale nemá negativní účinky tak jako káva.

Čajovník čínský a jeho pěstování

Ačkoli ve volné přírodě dorůstá až do výšky 20 m, lze jej pěstovat i v květináči, ve kterém nebude vyšší než 2 m. Na typu půdy v podstatě nezáleží (daří se mu hlavně v rašelině), neměla by však obsahovat vápník. Půda by měla být stále vlhká a rostlině nevadí stín. Ve venkovních podmínkách keř opylují včely, budete-li jej mít ovšem doma, je opylování třeba provádět vatou či štětečkem. Při pěstování v květináči, který lze v létě umístit ven, by mělo jednou za dva roky dojít k přesazení do rozměrnější nádoby.

Tip na závěr: nejaromatičtější jsou listy na samém vrcholu keře, doporučujeme tedy sklízet právě ty.

  • 2
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Další články:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*