Náprstník červený: léčivá, ale velmi nebezpečná rostlina!

Latinský název: Digitalis purpurea

Náprstník červený slouží k výrobě léků na srdce
Náprstník červený

Náprstník červený má sice blahodárné účinky na různé neduhy, nicméně byste jej neměli používat doma. Bylina může být v rukou nezkušeného člověka velmi nebezpečná!

Výskyt: náprstník červený je původně evropskou rostlinou. Konkrétně pochází z oblastí západu Starého kontinentu, nicméně postupně se rozšířil i jinam, a to včetně našeho území. Navíc byl zavlečen také do zámoří, konkrétně na americký dvojkontinent a do Austrálie.

Popis a účinné látky: tato především dvouletá bylinka z čeledi jitrocelovitých dorůstá do výšky až 150 cm, ačkoli mnohdy bývá daleko nižší. Ve druhém roce růstu vyrůstá přímá lodyha, na níž se objevují listy, které jsou střídavé, vejčité až kopinaté. Květy, jež se objevují zejména v letních měsících, vyrůstají v dlouhém hroznu a mají nachovou barvu. Vyšlechtěné odrůdy však jsou barevně daleko pestřejší. Plodem je tobolka. Z účinných látek jmenujme různé glykosidy, flaovonoidy a saponiny.

Užitečné části: využívány jsou sušené listy, které mohou kladně účinkovat na lidské zdraví, nicméně jejich uplatnění má výrazná úskalí.

Náprstník červený slouží k výrobě léků na srdce

Glykosidy obsažené v nápravníku červeném (zejména purpureaglykosid A a B, digitoxin, gitoxin a gitalotoxin) jsou využívány k přípravě léků, které mají kladný vliv na srdeční činnost. Tato bylinka tedy nachází uplatnění ve farmakologickém průmyslu, přičemž v tomto ohledu patří mezi nejpoužívanější. Náprstník dále pozitivně působí na krevní tlak a vylučování moči. Má tedy diuretické neboli močopudné účinky. V homeopatii se rovněž používá k léčbě ledvinových potíží, psychický problémů (deprese či nespavost) a migrény (chronické onemocnění charakteristické bolestmi hlavy).

Pozor! Náprstník červený léčí srdce, může ho ale také zastavit!

Náprstník má sice blahodárné účinky na různé neduhy, nicméně v žádném případě byste jej neměli používat doma. Rostlina totiž může být v rukou nezkušeného člověka velmi nebezpečná! Už jen samotné žvýkání listu způsobí zánět v dutině ústní, ale lidem se obvykle dělá rovněž špatně a mnohdy zvracejí či mají průjem. Skutečné komplikace ovšem nastávají až v případě předávkování. Není tedy divu, že je někdy označován za prudce jedovatou bylinku. Přesto se jedná o dosti žádanou léčivku, jejíž sušené listy nacházejí uplatnění při přípravě nálevů a tinktury.

Pokud dojde k předávkování nálevníkem, k výše zmíněným příznakům přidává rovněž zpomalení pulsu a vůbec zhoršení srdeční činnosti. Člověku se zároveň špatně dýchá, trpí bolestmi hlavy, závratěmi a někdy dokonce halucinacemi. Do několika hodin pak může dojít k úmrtí, a to díky ochrnutí a zástavě srdce! Při otravě je tedy nezbytně nutné co možná nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. K otravě přitom stačí pouhé dva listy, takže laici by náprstník červený neměli používat v žádném případě. Rozhodně vám tedy domácí experimentování nedoporučujeme!

Upozorňujeme: experimenty s náprstníkem červeným mnohdy končí tragicky. Děje se tak z toho důvodu, že naděje při předávkování není vysoká, ani pokud postižení vyhledá lékařskou pomoc. V tomto ohledu se tedy podobá jiným rostlinám. Léčivá i silně jedovatá je např. mandragora lékařská.

Pěstování náprstníku červeného

Jak už jsme uvedli, vyšlechtěný náprstník červený existuje ve více odrůdách. Semena je každopádně vhodné vysázet v dubnu až červnu, a to do pařeniště, nebo do skleníku. Stačí je přitom pouze nasypat na povrch půdy, jež by v ideálním případě měla být kyselá a obsahovat dostatečné množství humusu. Sazenice potom na zahradu vysaďte nejlépe během podzimu. Náprstník červený má rád spíše polostín a bohatou zálivku. Přihnojovat jej nemusíte. Rostlina vykvete v dalším roce. Jak přitom víme z naší volné přírody, jedná se o vizuálně zdravou rostlinu, která může mít okrasnou funkci.

Mohlo by vás zajímat: jedovatost náprstníku je známá i díky některým detektivním příběhům. V těch se často objevuje pod svými latinským názvem digitalis. Lidové názvy pak vypovídají o jeho dvojakosti. Říká se mu totiž jak lékařův náprstek, tak zvony mrtvého. Podle pověstí v květech bylinky, do kterých se vejde i celý prst, bydlí skřítci. Odtud také další lidové označení – skřítkovy rukavičky.

  • 23
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  

Další články:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*