Ašvaganda neboli vitánie snodárná kladně působí (nejen) na potenci

Vitánie snodárná, které se říká rovněž ašvaganda, je tradiční ájurvédskou bylinou, jež má mnoho zajímavých účinků na lidské zdraví, a to včetně potence.

Výskyt: v současné době se vitánie snodárná vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Evropy, Afriky a Asie. Na náš kontinent se ovšem dostala až v 16. století a její původní domovinou byla zřejmě právě Asie.

Popis a účinné látky: tato vytrvalá bylinka z čeledi lilkovitých, kam mimo jiné patří nejen lilek, ale třeba také paprika nebo mandragora, dorůstá v některých případech až do výšky 2 metrů. Listy jsou řapíkaté a mají vejčité či podlouhlé čepele, květy mají žlutozelenou barvu a plodem je oranžová bobule, která obsahuje světle hnědá semena. Mezi účinnými látkami v ašvagandě musíme zmínit minerály (zejména železo), withanolidy, aminokyseliny, glykosidy a mnohé další.

Užitečné části: využíván bývá především kořen.

Léčivé účinky ašvagandy

Vitánie snodárná (často také withanie) je tradiční ájurvédskou bylinou, jež má mnoho zajímavých účinků na lidské zdraví. Často se o ní mluví v souvislosti s blahodárnými účinky na potenci. Muži i ženami je využívána při sexuálních poruchách či jako afrodiziakum, jež navíc pomáhá při neplodnosti, minimálně se to o ní říká. Ašvaganda bývá doporučována i proto, že posiluje imunitu a působí antivirově, antibakteriálně, antioxidačně a protizánětlivě. Díky tomu se může podílet na zpomalování stárnutí. Kromě toho údajně zabraňuje artritidě, což je zánětlivé autoimunitní onemocnění, které má negativní vliv na chrupavky a kosti kloubů.

Bylinka umí pomoci rovněž při psychických potížích, jakými jsou např. nespavost, úzkostné stavy, deprese a psychické vyčerpání. Navíc dokáže pozitivně působit na činnost mozku (zlepšuje např. paměť) a efektivní je i při fyzické únavě. Kladný vliv má rovněž na svaly a kosti, které vyživuje, takže se jedná o vhodnou bylinu pro sportovce. Zmínit ale musíme i čištění krve a snižování hladiny krevního cukru. Doporučována bývá také jako doplněk léčby při nádorových onemocněních, neboť podle některých informací pomáhá ochraňovat buňky před rakovinným bujením. Samozřejmě se ale nejedná o superlék, takže by tak ani neměla být chápána.

Ašvaganda a její užívání

Jak už jsme uvedli, využíván bývá kořen vitánie. Ten se nejprve rozdrtí, následně přidá do mléka či vody a nechá povařit. Vzhledem k tomu, že má výsledný nápoj poněkud trpčí chuť, bývá doporučováno přidat cukr nebo med. Rostlinku si přitom můžete vypěstovat (viz níže), ale v některých obchodech (především v e-shopech) si je možné kořen rovněž zakoupit, a to buď vcelku anebo rozemletý. Jeho účinky si tedy můžete sami vyzkoušet. Nečekejte však ihned zázraky, protože první účinky se mohou objevit až zhruba jeden měsíc od začátku pravidelného užívání.

Ašvagandu si můžete častěji zakoupit také ve formě kapslí či prášku. Denní dávka by přitom neměla překračovat tři až čtyři gramy a doplňme, že by ji neměly konzumovat děti, stejně jako těhotné a kojící ženy. Doplňme, že někdy můžete tuto bylinku nalézt i pod názvem indický ženšen, neboť v systému ajurvédské medicíny zaujímá velmi podobné místo jako pravý ženšen v tradiční čínské medicíně (z něho se ostatně používá rovněž kořen). Pokud vás tedy sužuje nějaká z potíží, o nichž jsme se zmínili výše, příliš neváhejte a nějaký produkt z vitánie si pořiďte, když se navíc dnes nejedná o větší problém.

Pěstování vitánie snodárné

Je asi zřejmé, že víceletou rostlinu, které roste v tropech a subtropech, v našich podmínkách nemůžete mít po celý rok venku. Na druhou stranu není její pěstování složité. Vitánii lze vysadit doma do květináče jako pokojovou rostlinu, případně ji od teplejších částí jara vysadit venku a nechat ji zde až do podzimu. V průběhu zimních měsíců byste ji měli přesunout dovnitř, ovšem do chladného prostoru (5 až 8 °C) a zároveň je vhodné omezit zálivku (jinak ale vyžaduje dostatečnou závlahu). V každém případě platí, že je důležité rostlinu pořádně hnojit organickým hnojivem.