Ostružiník křovitý (ostružiny): keř s velmi zdravými plody a listy

Latinský název: Rubus fruticosus

Ostružiník křovitý plodí ostružiny, které jsou dnes považovány za velmi zdravé ovoce, léčivé účinky však mají rovněž listy. Nezpochybnitelné jsou např. jejich výtečné antioxidační vlastnosti.

Výskyt: tento keř se vyskytuje na celém území střední Evropy. Jedná se tedy o zcela běžnou rostlinu České republiky. Ostružiny ostatně patří mezi typické lesní ovoce.

Popis a účinné látky: ostružiník křovitý bývá označován i druhovým názvem „obecný“, přičemž botanicky jde o poněkud problematickou rostlinu. Buď jak buď, jde o až 6 m vysoký keř z čeledi růžovitých, který má řapíkaté listy. Květy rostou v latách a disponují bílou, růžovou a někdy i nafialovělou barvou. Objevují se přitom od května do srpna. Plody tvoří souplodí peckoviček a jsou nazývány ostružiny. Z účinných látek můžeme jmenovat vitamíny (především C, ale také B), minerály (vápník, železo, draslík, hořčík) či flavonoidy.

Užitečné části: využívány jsou plody, často ale také listy.

Léčivé účinky ostružin a listů ostružiníků  

Plody ostružiníku jsou dnes považovány za velmi zdravé ovoce, léčivé účinky však mají rovněž listy. Nezpochybnitelné jsou např. výtečné antioxidační vlastnosti. Náš organismus tedy dovedou chránit proti volným radikálům, které se mohou podílet na jeho rychlejším stárnutí. Především plody jej tedy pomáhají udržovat mladší a zdravější. Kromě toho působí pozitivně také na naši obranyschopnost, takže z dlouhodobého hlediska nám mohou opravdu velice pomoci.

Ostružiny dále podporují léčbu mnoha onemocnění jako nachlazení, chřipka nebo angína. Velmi dobře působí také na trávení, a to včetně potíží jako průjem apod. Podporují rovněž cévy, umějí pomoci s křečovými žilami či hemoroidy. Údajně také zpomalují množení rakovinných buněk. Ženám navíc pomáhají s bolestivou menstruací, u mužů se zase hovoří o lepším prokrvení při poruchách erekce. Listy ostružiníku působí diureticky (močopudně )a zevně na ekzémy a hůře se hojící rány.

Zužitkování ostružiníku křovitého

Samozřejmě že ostružiny jsou nejlepší zcela čerstvé. Až tedy půjdete do lesa, rozhodně nesbírejte jen houby. Z plodů ostružiníku si lze připravit také džemy, želé či marmelády, dále ovocné koktejly, šťávy i sirupy. Vhodné jsou rovněž ke kompotování a k výrobě vína či likérů. Mohou být rovněž součástí ovocných salátů a jsou přidávány k dezertům, palačinkám, zmrzlinám nebo pudinkům. Z listů si pak lze připravit různé odvary či čaje. Využití jednotlivých částí ostružiníku je tedy skutečně pestré.

Chcete-li si pochutnat, máme pro vás recept na ostružinovou marmeládu. Půl kg ostružin vložte do hrnce, rozmačkejte a přidejte šťávu z citronu. Vařte pět minut na prudkém plameni a následně vmíchejte cca půl kg cukru. Poté plamen ztlumte a vařte za stálého míchání znovu zhruba pět minut. Na závěr stačí marmeládu nalít do sklenic a uzavřít. Připravit si lze také ostružinový čaj. Dvě lžičky drcených listů zalijte 250 ml vroucí vody a nechte louhovat cca čtvrt hodinky. Pít můžete třikrát denně.

Ostružiník křovitý a jeho pěstování

Ačkoli ostružiny patří stále spíše ke sbíraným druhům ovocem ve volné přírodě, pěstování vyšlechtěných odrůd ostružiníku je stále na vzestupu. Není totiž vůbec složité. Tomuto keři vyhovuje propustná a humózní půda, stejně jako polostín či slunná stanoviště. Vyžaduje ovšem vyšší vlhkost. Množí se odkopem zakořeněného mladého výhonku a rozrůstá se opravdu rychle.

Upozorňujeme: do botanického rodu růžovité jsou řazeny i mnohé další rostliny, jejichž plody jsou u nás dlouhodobě považovány za chutné a zdravé ovoce. Jedná se např. o blízce příbuzný ostružiník maliník, na kterém rostou (lesní) maliny, ale třeba také o stále známější temnoplodec. Jeho plody nazývané arónie či černé jeřabiny jsou dokonce řazeny mezi tzv. superpotraviny.

Sdílet příspěvek:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*