Mořena barvířská: dříve sloužila k výrobě barviva, dnes pomáhá s chorobami ledvin

Latinský název: Rubia tinctorum

Mořená barvířská je rostlina, jejíž druhový název sám napovídá, že se v minulosti používala k výrobě barviva. Tato bylinka má ovšem i zajímavé léčivé účinky.

Výskyt: mořena barvířská roste především v mírném pásmu. Vyskytuje se přitom zejména v oblasti od jižní Evropy po Střední Asii. V minulosti byla ale vysévána i na našem území, kde zplaněla, takže ji lze výjimečně v České republice nalézt dodnes.

Popis a účinné látky: jedná se o trvalku z čeledi mořenovitých, která dorůstá do výšky až 1 m. Její oddenek je plazivý, lodyha bohatě větvená a porostlá krátce řapíkatými a vstřícnými listy, které s palisty vytvářejí nepravé přesleny. Listy jsou přitom dlouhé až 5 cm, eliptické až kopinaté a na vrcholu hrotité. V horní části lodyhy přecházejí ve vstřícné listeny. Květy jsou drobné a mají žlutou či zelenožlutou barvu. Plodem je dvoupeckovička. Hlavní účinnou látkou mořeny barvířské je kyselina ruberytrová.

Užitečné části: používán je především oddenek s kořeny, ale někdy také listy.

Léčivé účinky mořeny barvířské

Ačkoli druhový název rostliny napovídá, že se používala k výrobě barviva (viz níže), opomenout nesmíme ani její léčivé účinky. Předně nachází uplatnění při ledvinových chorobách, neboť obsažené látky dokážou rozrušovat a rozpouštět ledvinové kameny a účinná je rovněž při zánětu močového měchýře, když dokáže dezinfikovat močové cesty.

Mořena barvířská se ovšem nepoužívá pouze k léčbě poruch ledvina a močového měchýře, ale účinkovat by měla rovněž při zácpě, stejně jako při menstruačních potížích (zpožděná či zmeškaná menstruace). Podle některých zdrojů má pozitivní vliv rovněž na poruchy sleziny a dříve byla využívána i při léčbě ischiasu (ztuhnutí zádových svalů).

Mořena barvířská jako zdroj (červeného) barviva

V léčitelství nachází uplatnění především oddenek s kořeny rostliny, ten je ale navíc používán i k výrobě červeného barviva. Barvicí látkou je přitom glykosid alizarin. Barva se ovšem může měnit s použitím mořidla, takže mořena bývá zdrojem i dalších barevných odstínů (žlutohnědá, fialová či růžová). Ačkoli v západním světě její uplatnění v barvířství téměř zanikl, protože alizarin se začal vyrábět uměle z antracenu, k tomuto účelu se dnes stále používá v jihozápadní Asii.

Další využití mořeny barvířské

Pokud budete chtít mořenu barvířskou využít pro její léčivé účinky, můžete si podle našeho receptu připravit nálev. Stačí 1 až 2 g sušeného a najemno nařezaného kořene zalít jedním šálkem vroucí vody. Užívat byste měli zhruba třikrát denně. Ovšem pozor! Rozhodně nedoporučujeme dlouhodobé užívání, neboť obsažená látka antranoid nemusí být bezpečná. Proto se před použitím mořeny barvířské raději poraďte se svým lékařem.

Mořená barvířská a pěstování

Semena mořeny barvířské je nutné vysadit na jaře či na podzim do dobře zryté půdy, přičemž ke klíčení dochází zhruba po třech týdnech. Rostlina vyžaduje plné slunce, ale dařit se jí bude rovněž v mírném stínu. Dále ji vyhovují hluboké, lehké půdy, které mohou být hlinité či vápnité. Množí se přitom dělením plazivého kořene. Největších rozměrů oddenek dosahuje ve třetím roce života, kdy také obsahuje nejvíce barviva.

Tip na závěr: do čeledi mořenovitých je řazena rovněž rostlina s až nezvykle podobným názvem, totiž morinda barvířská. Ačkoliv se však jmenuje obdobně, ve skutečnosti se jedná o exotický keř či strom, který je znám pro zdravé ovoce nazývané noni.

Fotogalerie:

Sdílet příspěvek:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*