Kaki je ovoce, které je někdy označováno za „pokrm bohů“. Nejenže je chutné, ale má také kladný vliv na zdraví. Upozornit však musíme i na některá úskalí jeho konzumace.
Výskyt: tomel japonský je subtropický strom, který se navzdory svému druhovému názvu dostal do Japonska a dalších oblastí světa teprve v pozdějších dobách. Jeho původní domovinou je totiž Čína, Indie a Myanmar (do roku 1989 Barma).
Popis a účinné látky: tomel japonský je opadavý strom z čeledi ebenovitých, který může dorůstat do výšky až 15 m. Disponuje přitom velmi tvrdým dřevem a má rozkladitou korunu. Jeho listy jsou široce oválné a krátce řapíkaté. Samčí a samičí květy se objevují v dubnu a květnu. Plodem stromu jsou bobule, kterým se u nás říká kaki (v angličtině např. persimmon) a sklízejí se až na konci podzimu. Kromě toho, že jsou ze dvou třetin tvořeny vodou, obsahují hodně vlákniny, jednoduchých sacharidů, aminokyselin, vitamínu C anebo draslíku.
Užitečné části: používány jsou především plody, pro které je možné nalézt různá uplatnění (viz níže).
Léčivé účinky kaki
Kaki má hned několik zajímavých účinků na lidské zdraví. Kladný vliv má např. na trávicí soustavu, a to mj. tím, že pomáhá trávit tuky. Proto je ostatně doporučováno i při redukčních dietách a navíc i lidem, které sužují nemoci jater a ledvin. Toto ovoce pozitivně působí také na imunitu (obranyschopnost organismu), což je důležité v chladných obdobích. Navíc pomáhá udržovat hladinu krevního cukru, fyzicky aktivním lidem může dodávat energii a zmínit musíme i antioxidační vlastnosti, díky nimž účinkuje proti stárnutí organismu. Omezují totiž aktivitu kyslíkových radikálů.
Kaki je vhodné konzumovat čerstvé, protože pak obsahují nejvíce účinných látek, které se tepelnou úpravou ztrácejí. Na druhou stranu musíme upozornit na určité nebezpečí jeho používání. Málo zralé plody tomelu japonského jsou nejen trpké, ale ve větším množství mohou zároveň vést ke vzniku tzv. diospyrobezoárů. Stmelují totiž společně s působením žaludečních šťáv nestrávené zbytky potravin v žaludku (díky obsaženým taninům), což může vést právě k tvorbě těchto útvarů, které nepředstavují nic příjemného.
Upozorňujeme: diospyrobezoáry jsou jen jedním z druhů bezoárů, tedy těles vytvořených v trávicím traktu ze spolykaného nestravitelného materiálu. Ze všech jsou ovšem nejhůře odstranitelné, tudíž vyžadují operaci. Raději se tedy vždy přesvědčte, že konzumujete zralé plody tomelu, abyste předešli nepříjemným komplikacím!
Kaki v kuchyni
Kaki, které v Japonsku patří mezi nejoblíbenější ovoce, je sice nejlepší konzumovat čerstvé (a zralé, kdy má oranžovou barvu), ale můžete ho rovněž usušit. Plody tomelu japonského lze jíst i se slupkou, tak se však většinou loupe. Můžete ji ale také naříznout a vyjíst lžičkou (jako kiwi). Kaki je možné přidat do ovocných salátů, dezertů nebo zmrzliny a vyrobit si z něj lze i marmeládu, džem či šťávu. Navíc se hodí i jako v našich končinách dosti netradiční příloha k masu (např. vepřovému, jehněčímu či kuřecímu).
Z kaki si můžete např. jednoduše připravit zdravou svačinku. Stačí tři zralé plody tomelu japonského rozmixovat s kokosovým mlékem a následně už jen nalít do sklenice. Připravit si nicméně můžete rovněž kandované kaki. V tomto případě nakrájíte opět tři zralé plody na velmi tenké plátky, rozložíte na plech s pečicím papírem, posypete (ideálně) třtinovým cukrem a pokapete citronovou šťávou. Pak už jen vložíte do předehřáté trouby na 100 °C a necháte usušit, dokud se plody nezkroutí. Následně je můžete např. použít ke konzumaci či dozdobení dezertů.
Pěstování tomelu japonského
Vzhledem k tomu, že se jedná o subtropický strom, jeho pěstování v našich podmínkách není možné. Na druhou stranu lze sehnat odolnější odrůdy, tzn. třeba křížence tomelu japonského a viržinského či tomel japonský naroubovaný na podnož nejodolnějšího tomelu kavkazského. Vyhovují mu každopádně slunná stanoviště, jež jsou chráněná před větrem, stejně jako propustná a výživná půda. A pamatujte, že mladé rostlinky je v zimě vhodné obkládat chvojím, aby chladné měsíce přečkaly ve zdraví.
Napište komentář