Než letos poprvé vyrazíme na bylinky, připomínáme bylinkové desatero, kterým je dobré se při sběru a sušení bylinek řídit. Než-li se na bylinky vypravíme, zjistíme si, jaké účinné látky bylinka má a zda ji využijeme. Bylinky sbíráme s úctou k přírodě a i s ohledem na ostatní obyvatele naší planety, zejména ty ze zvířecí říše
Bylinky sbíráme v čistém prostředí, nesbíráme u silnic. Bylinky musí být čisté, suché, pokud sbíráme květy, tak nejlepší čas je kolem poledne v plném květu. Bylinky s obsahem silic sbíráme za velmi teplého počasí, jelikož tehdy jsou silice nejsilnější. Bylinky sbíráme do košíků, plátěných nebo papírových tašek, nikde ne do igelitky.
Bylinky před sušením přebereme a necháme v klidu vylézt broučky a jiný hmyz. Kořeny a oddenky očistíme kartáčem, pečlivě omyjeme a odstraníme ošklivé, nekvalitní části.
Nejlépe se bylinky suší přirozeně na sítech, kvůli proudění vzduchu, nejlépe na půdě, v dřevníku nebo alespoň na skříni v ložnici. Bylinky můžeme sušit rozložené v tenké vrstvě na papíru (ne novinovém) nebo plátnu.
Bylinky, až na výjimky (např. divizna) nesušíme na slunci, ale ve stínu. Kořeny a oddenky po očištění nakrájíme na drobnější kousky, lépe se usuší v sušičce.
Nať bylinek můžeme svázat do svazečků a sušit zavěšené na šňůře na půdě nebo u stropu v bytě.
To, že je bylinka dobře usušená poznáme tak, že při uchopení mezi prsty chrastí. Pokud sušíme celou nať je možné, že listy uschnou dříve než stonek. Ten by po usušení měl jít lehce zlomit (nesmí být gumový).
Bylinky rozmělňujeme na drobné části až těsně před použitím, aby neztrácela aroma a účinné látky.
Bylinky uchováváme v bavlněných nebo papírových sáčcích, kartonových krabicích, případně ve sklenicích v temnu (nebo tmavých sklenicích), čímž zabraňujeme jejich blednutí a ztrátě účinných látek. Je důležité zamezit přístupu vzdušné vlhkosti.
Občas zkontrolujeme, že jsou bylinky v pořádku, zda nejsou napadeny hmyzem, případně plísní. V takovém případě bohužel bylinky vyhodíme.
Napište komentář