Hummus – pokrm z Blízkého východu s vysokým obsahem účinných látek

Hummus

Hummus je pokrmem, který pochází z Blízkého východu. Tvoří jej vařená cizrna, tahini (sezamová pasta), olivový olej, citronová šťáva, česnek a (mořská) sůl. Díky složení přitom není pouze chutný, ale také zdraví prospěšný.

Krátký pohled na historii hummusu

Počátky hummus lze pravděpodobně klást do oblasti Blízkého východu, ačkoli není jisté, kdy přesně vznikl a kde konkrétně byl připravován poprvé. Ačkoli se jednotlivé ingredience používaly v této části světa tisíce let, nejstarší recept na pokrm, jež se hummusu podobá, pochází ze 13. století z Egypta. Toto území v Africe tehdy ovládali Mamlúci, tedy islámští bojovníci, kteří byli eurasijského původu. Na druhou stranu první recept na skutečný hummus pochází až z 18. století, a to ze syrského Damašku. Jeho původ tedy lze hledat právě zde, ačkoli to vzhledem k výše uvedenému není jisté.

Kde můžeme hummus ochutnat?

Hummus sice není na Západě konzumován dlouho, nicméně se tu velmi rychle rozšířil. Proto si jej lze již nějaký čas pořídit nejen v prodejnách se zdravou výživou, ale rovněž v mnoha „klasických“ obchodech. Hummus si sice z vařené cizrny můžete připravit i doma, ovšem ta musí být nejprve delší dobu namočená (ideálně 8 až 12 hodin), následně ji budete muset ještě 1 až 2 hodiny vařit a hummus vyrobit. Proto jej mnoho lidí jednoduše nakoupí. Hummus je v každém případě možné ochutnat i v různých restaurací (výbornou pověst má v tomto ohledu např. pražské bistro a bar Paprika).

Doporučujeme: pořídit si lze i sypkou směs na přípravu hummusu, jíž stačí zalít teplou vodou a zakápnout olivovým olejem.

Hummus rozhodně není humus

Ačkoli název „hummus“ evokuje něco nechutného, opak je pravdou. Jedná se o velmi oblíbenou pochoutku, kterou lze konzumovat zatepla i zastudena. Tradičně se používá jako pomazánka či dip, které jsou výtečné s pečivem (ať už s tradičním evropským, anebo jiným jako např. s pita chlebem). Posloužit může i jako kašovitá příloha k různým teplým pokrmům (k masu, rybám, obalované zelenině či zeleninovým salátům). A použít jej dokonce lze jako zahušťovadlo do omáček.

Jaký je na tom hummus ze zdravotního hlediska?

Základní ingredience hummusu obsahují kvalitní bílkoviny a pokrm je také dobrým zdrojem vlákniny. Proto bývá často doporučován i vegetariánům a veganům. V kombinaci s celozrnným pečivem se totiž jedná o celkový zdroje proteinů (bílkovin). Hummus navíc obsahuje i další účinné látky jako např. vitamíny (B6, C a kyselinu listovou) a minerály (hlavně železo). Díky tomu účinkuje proti mnoha závažným onemocněním (pozitivní vliv má např. na kardiovaskulární systém). Navíc působí protizánětlivě, podporuje trávení, zdraví kostí a hubnutí a dodává tělu energii. Hummus je zkrátka ideální potravinou pro všechny věkové kategorie.

Zajímavosti o hummusu

  • Samotné slovo „hummus“ je odvozeno z arabského himmas, což znamená „cizrna“. Kompletní název v arabštině přitom zní hummus bi tahina, tedy „cizrna s tahini“.
  • Cizrna jako luštěnina může být hůře stravitelná. Proti tomu lze ovšem zakročit. Lepší stravitelnosti lze totiž docílit vařením v jiné vodě, než ve které byla namáčena, případně ji nechat 1 až 2 dny naklíčit.
  • Hummus už není pouze výsadou národů arabského světa. V současné době je velmi oblíbený i v evropském Středomoří (např. v Řecku či Španělsku) či v anglicky mluvících zemích (Velká Británie, USA).
  • Izraelští a libanonští kuchaři spolu dlouhodobě soupeří o největší hummus světa. Aktuálně vedou Izraelci, kteří v roce 2010 připravili tento pokrm o váze přes 4 tuny.

Sdílení příspěvku přes sociální sítě:

  • 8
    Shares

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*