Jírovec maďal neboli kaštan je strom, jehož hnědá semena a další části mohou mít zajímavé účinky na lidské zdraví, o čemž mnoho lidí vůbec netuší.
Výskyt: původní domovinou jírovce maďalu či kaštanu koňského je oblast jihovýchodní Evropy. Postupně se ale rozšířil i do dalších částí světa. Zejména se však vyskytuje v mírném pásu „Starého“ kontinentu. Na našem území se kupříkladu začal pěstovat v 16. století.
Popis a účinné látky: tento opadavý listnatý strom z čeledi mýdelníkovitých se může někdy „vytáhnout“ až do výšky 30 m. Jeho koruna je kulovitá a velmi mohutná, což ostatně platí i pro kmen. Barva borky se mění v průběhu vývoje (od tmavě šedé až po červenohnědou). Listy jsou vstřícné, dlanitě složené a dlouze řapíkáté. Květy se objevují od května do července a mají převážně bílou barvu, disponují ovšem žlutými a červenými skvrnami. Plodem jsou tobolky, jež obsahují tmavě hnědá semena, obecně nazývaná kaštany. Z účinných látek jmenujme triperteny a flavonoidy.
Užitečné části: využívána jsou především semena, někdy též kůra, květ nebo mladé listy.
Kaštan a jeho léčivé účinky
Že mají semena či další části jírovce maďalu léčivé účinky mnoho lidí vůbec netuší. Přesto mohou pomoci s mnoha neduhy, ačkoli to není bez rizik (viz níže). V každém případě kladně působí zejména na oběhovou soustavu, neboť pomáhají při léčbě křečových žil a kladně působí rovněž na cévy a vlásečnice (jemné cévy, které propojují tepny a žíly). Pozitivní vliv se navíc může projevovat rovněž v případě potíží s hemoroidy, tedy s cévními strukturami za řitním otvorem.
Jírovec maďal může působit i na další problémy. Pokud vás kupříkladu sužují nepříjemné ekzémy, tak snižuje jejich svědivost. Kladně působí rovněž při bolestech kloubů a také při artritidě, což je jejich zánětlivé onemocnění. Navíc se podílí i na lepším vylučování, když např. působí proti průjmům. V neposlední řadě vypíná pleť a zároveň urychluje léčbu modřin a podlitin. Kaštany tedy mají jak vnitřní, tak zevní využití. V prvním případě ovšem mohou vyvolávat nevolnosti či křeče žaludku. Nezralé plody navíc obsahují saponiny, jež ve větším množství mohou být jedovaté.
Jaká mají kaštany využití?
Jírovec maďal dnes bývá nejvíce považován za okrasný strom, a to v alejích, parcích a všeobecně v městské zeleni. V dřívějších dobách se rovněž některé části používaly k barvení látek. Dlouhodobě jsou využívány také ve včelařství, protože nektar obsahuje spoustu cukrů. Uplatnění pak samozřejmě nachází i dřevo, a to při výrobě nábytku a ve stavebnictví. V kuchyni ovšem kaštany nevyužijete, neboť tam jsou používány tzv. „jedlé kaštany“, což jsou semena kaštanovníku jedlého.
Připravit si nicméně můžete čaj ze spařených květů, který ovšem nechutná příliš dobře, ba právě naopak. I v tomto případě se tedy doporučuje spíše zevní využití, ačkoli pokud květy smícháte s dalšími bylinkami, chuť nálevu může být snesitelnější. Připravit si každopádně lze i mazání z kaštanů proti bolestem kloubů. Zhruba 150 g nastrouhaných semen zalijte půl litrem 50% alkoholu. Nálev nechejte stát cca tři týdny v uzavřené láhvi a po uplynutí této doby sceďte. A máte hotovo.
Pěstování jírovce maďalu
Jírovci maďalu vyhovují humózní, na živiny bohaté půdy, které by ovšem neměly obsahovat větší množství soli. Musejí být navíc kyselé. Tento strom také vyžaduje plné slunce či polostín, přičemž není náročný na zálivku. Pokud však budou panovat delší sucha, zalévat byste jej měli pravidelně. Jírovci vyhovuje společnost dalších stromů, neměl by tedy růst osamocený. Budou-li mu podmínky „sedět“, k prvnímu kvetení dojde zhruba za 10 až 15 let, tedy za relativně dosti dlouhou dobu.
Tip na závěr: podle našich receptů si lze připravit tinkturu a hojivou mast, případně kaštanové mazání. Všechny tyto přírodní přípravky vám mohou pomoci s různými neduhy, jejich výroba navíc není složitá, takže si je zvládne vytvořit úplně každý.
Fotogalerie:
Napište komentář