Hřib modračka je nejen chutný, ale dodává tělu i některé důležité látky. S mnoha dalšími houbami má však společné i to, že je hůře stravitelný.
Výskyt: hřib modračka se vyskytuje na mnoha místech světa. Nalézt jej lze v Evropě, Asii, Austrálii i Severní Americe. Na druhou stranu se objevuje poměrně vzácně, takže není příliš pravděpodobné, že si domů přinesete plný košík právě s touto houbou. Její konzumace ve větším množství ostatně může mít problematická.
Popis a účinné látky: tato houba je nepřekvapivě řazena do čeledi hřibovitých. V některých případech může dorůstat do výšky přes 10 cm. Její klobouk hnědé barvy může být široký až 10 cm a třeň (především žlutý, na bázi ale červenohnědý) tlustý až 3 cm. Dužina je rovněž žlutá, nicméně po nakrojení výrazně modrá. Stejně jako mnohé jiné houby obsahuje hřib modračka některé důležité vitaminy (A, B či D), minerály (železo, draslík, vápník, hořčík) a vlákninu.
Užitečné části: sbírány jsou celé plodnice, jež se objevují v období od května do října.
Pozor! Hřib modračka akumuluje arsen
Hřib modračka je nejen chutný, ale dodává tělu i některé důležité látky (viz výše). S mnoha dalšími houbami má však společné i to, že je hůře stravitelný. Příliš by ho tedy neměli konzumovat lidé s citlivějším zažíváním. Pro všechny náruživé houbaře ovšem platí, že by mělo vždy dojít k pořádné tepelné úpravě (min. 15, spíše ale 20 až 30 minut), která jeho stravitelnost výrazně zvyšuje. Hřib modračka ovšem z hlediska konzumace znamená riziko z poněkud jiného důvodu.
Dle některých výzkumů totiž tato houba přirozeně kumuluje arsen, což je toxický polokovový prvek, který lidskému zdraví rozhodně nesvědčí. Sluší se však dodat, že arsen v organicky vázané formě není tak nebezpečný jako ve formě anorganické. Co to znamená? Nic víc než to, že hřib modračka nemůže způsobit akutní otravu. Ve větším množství však působí karcinogenně! V současné době dokonce mykologové uvažují o tom, že tento druh bude vyřazen ze seznamu jedlých hub.
Měli byste vědět: nebezpečí kontaminace arsenem samozřejmě hrozí na některých místech více než na jiných. Tak například u kovohutí či frekventovaných silnic je takové riziko výrazně vyšší než hluboko v lesích v divoké přírodě. V těchto oblastech byste jej tedy raději sbírat neměli.
Hřib modračka v kuchyni
Z výše uvedeného je patrné, že byste hřib modračku neměli konzumovat minimálně příliš často. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně vzácnou houbu, ostatně domů jen těžko přinesete plné košíky právě s tímto druhem. V každém případě je hřib modračka i přes mírnou nakyslost velmi chutný. Teoreticky jej tedy můžete využít v klasických houbových receptech, jako je např. smaženice, omáčky anebo rizoto. Raději vám však doporučujeme jej příliš nepoužívat, i když riziko, že si nasbíráte problematické množství, vzhledem k vzácnosti prakticky nehrozí. České lesy jsou navíc plné jiných chutných hub, při jejichž konzumaci se vám nemůže vůbec nic stát.
Upozorňujeme: za jedovatou či minimálně problematickou houbu je považován i hřib kovář. I v tomto případě se ovšem jedná o jedlý druh, který je na druhou stranu hůře stravitelný, takže citlivějším osobám může způsobit žaludeční potíže. Stejně jako v případě modračky ovšem záleží na délce tepelné úpravy.
Kde si hřib modračku nasbírat?
Jak už jsme zmínili, najít tuto houbu není nic snadného. Roste přitom zejména pod lipami a habry, ale vyskytovat se někdy může i mimo lesy. Najít ji tedy lze také v alejích, zahradách a parcích. Ostatně se je v atlasech hub možné setkat i s názvy jako hřib lipový, hřib sadní nebo hřib zahradní. Někde se vyskytuje i jako modrák lipový, modrák sadní nebo suchohřib modračka. V každém případě tato houba postavou poměrně dost připomíná hřib hnědý, který rovněž po rozmačkání či rozkrojení výrazně modrá. Lze je tedy někdy zaměnit. Možná záměna pak existuje i s hřibem žlutokrvavým.
Napište komentář