Borovice lesní: pomoci dokáže i procházka v borovicovém lese

Latinský název: Pinus sylvestris

Borovice lesní

Zeptáte-li se kohokoli na možné využití borovice lesní, asi jen málokdo vám odpoví, že nachází uplatnění primárně pro své léčivé účinky. Přesto nám tento strom může pomoci s různými neduhy.

Výskyt: borovice lesní roste na území celé Eurasie, a to v mírném a chladném pásu (včetně České republiky). Vyskytuje se proto od Pyrenejského poloostrova až po východ Sibiře. Nalezneme ji sice rovněž ve Spojených státech amerických, zde je ale pouze vysazována.

Popis a účinné látky: tento jehličnatý strom (zvaný také sosna) je řazen do čeledi borovicovitých, přičemž může dorůstat až do výšky 40 m. Na druhou stranu v nepříznivých podmínkách může dokonce někdy dosahovat keřovitého vzhledu. Kůra je v dolní části borovice šedohnědé barvy, navrchu má naopak barvu zelenou. Jehlice vyrůstávají po dvou a disponují maximální délkou 8 cm, přičemž jsou buď rovné, nebo podélně zakroucené. Šišky jsou na krátkých stopkách a strom kvete ve věku 15 až 75 let. Borovice obsahuje silice, terpeny, třísloviny, pryskyřici, hořčiny či vitamín C (hlavně zelené části).

Užitečné části: využívány bývají především mladé výhonky, pupeny anebo jehličí.

Léčivé účinky borovice lesní

Pokud se projdete borovicovým lesem, možná se budete cítit lépe. Je totiž dokázáno, že se zde vyskytuje daleko méně bakterií než v městských aglomeracích. Navíc se ze dřeva a jehličí vyrábějí éterické oleje, které zklidňují a zároveň působí antisepticky. Nabízí se ovšem i další zevní využití borovice lesní, a to např. k prokrvení pokožky. Dále se může podílet na léčbě různých kožních problémů, dny či revmatismu a v neposlední řadě pomáhá i s bolestmi svalů, takže ji lze určitě doporučit i fyzicky aktivním lidem.

Co se týče vnitřního využití, tento stálezelený strom má opět široké uplatnění. Působí totiž protizánětlivě, uvolňuje hleny a navíc usnadňuje odkašlávání. Umí také pomoci s nemocemi horních cest dýchacích. Pozitivní vliv může mít rovněž na nemoci žlučníku a záněty močových cest. Kromě toho působí diureticky (močopudně). Podílet se ovšem může i na čištění krve a vyzkoušet ji mohou také lidé s psychickými problémy (stres, deprese apod.).

Upozorňujeme: jednotlivé části borovice lesní by díky přítomnosti terpenů, které působí dráždivě, neměly být používány příliš dlouho. Navíc nebývají doporučovány lidem, jež sužují zánětlivé nemoci trávicí soustavy, jater či ledvin.

Jak využít borovici lesní?

Borovci lesní můžete využít několika způsoby. V obchodech si lze pořídit především oleje, které mohou nalézt uplatnění i při masážích. Sami si ovšem můžete připravit pupeny ve víně. Tyto části byste si měli nasbírat s příchodem jarních měsíců. Následně jejich větší hrst zalijte zhruba 0,7 dcl bílého vína a nechte louhovat po dobu zhruba jednoho dne. Potom sceďte a přelijte do nádoby, kterou lze uzavřít. Výsledný nápoj byste měli pít po dobu maximálně jednoho týdne, a to v množství 1 dcl denně.

Další využití borovice lesní

Zeptáte-li se kohokoli na možné využití borovice lesní, asi jen málokdo vám odpoví, že nachází uplatnění primárně pro své léčivé účinky. Tento strom totiž především patří k nejpoužívanějším hospodářským dřevinám, neboť disponuje kvalitním dřevem s dobrými vlastnostmi. Proto bývá využíván na výrobu pražců, při stavbě lodí anebo jako palivo, neboť velmi dobře hoří. Z pryskyřice se potom vyrábí také kalafuna, která je mj. velmi důležitá v hudbě (nanáší se na žíně smyčců apod.).

Pěstování borovice lesní

Ačkoli se do zahrad hodí spíše zakrslejší druhy (např. borovice kleč), borovici lesní si lze také vypěstovat, protože se jedná o nenáročný jehličnan na výživu (netřeba tedy speciálně hnojit). Ideální si je ale koupit předpěstovaný semenáček, než se pokusit pěstovat výsevem. V každém případě ji vysaďte samostatně, a to na slunném a suchém stanovišti, optimálně s písčitou a do hloubky propustnou půdou. Velmi vhodné jsou také větší kameny, díky nimž může pevně zakořenit. Zemina by měla být neutrální či mírně kyselá.

Upozorňujeme: zajímavé léčivé účinky mají i další u nás běžně rostoucí stromy. Jedná se např. o břízu bělokorou, případně o lípu srdčitou, která je považována za národní strom Čechů.

Sdílet příspěvek:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*