Angínovník a rýmovník – ideální čas začít s jejich pěstováním

Rýmovník
Rýmovník a další přírodní zbraně proti rýmě

Angínovník a rýmovník jsou i u nás velmi oblíbené bylinky. O jejich vlastnosti a účinky se navíc zajímá stále více lidí. Nejprve upozorněme, že ačkoli tuzemské názvy znějí hezky česky,obě rostliny mají původní domovinu daleko od té naší. Rýmovník (Plectranthus argentatus) totiž pochází z Austrálie a angínovník čínský (Iris domestica či Belamcanda chinensis) z východní Asie. Do Evropy se tedy dostaly teprve postupem času, nicméně když už se tak stalo, na Starém kontinentu se pěkně zabydlely.

Obě rostliny se dají pěstovat celoročně v pokoji, nejlépe se jim však daří ve slunečném prostředí (zejména angínovníku). Proto je nejlepší začít s jejich pěstováním či rozmnožením na začátku jara. Ovšem pozor! Rýmovníku nedělá dobře prudké sluneční záření.

A proč vlastně vůbec angínovník a rýmovník pěstovat, 10 zajímavých informací:

  • Jedná se o rostliny s vynikajícími účinky při potížích s horními cestami dýchacími. O tom ostatně svědčí už jejich názvy. Při rýmě i angíně totiž dochází právě k respiračním problémům. Navíc umí pomoci i při chronickém onemocnění dýchacích cest, tedy při tzv. astmatu.
  • Rýmovník i angínovník mají kladný vliv rovněž při dalších potížích. Pozitivně např. působí při bolestech v krku, ale třeba také při problémech se zažíváním.
  • Vzhledem k účinkům bývá doporučováno mít doma obě rostlinky připravené především na podzim. Nikdy totiž nevíte, zda se vám právě v tomto rizikovém období nebudou hodit. Chřipka, nachlazení i angína, jak známo, nejčastěji útočí při proměnlivém počasí.
  • U obou bylinek je efektivní především žvýkání listů. U rýmovníku ovšem bývá doporučována také inhalace, a to klidně pouze rozlomeného a rozdrceného listu.
  • Při konzumaci rýmovníku se předávkování v podstatě obávat nemusíte. Na druhou stranu angínovník obsahuje i některé alkaloidy, takže při nadměrné konzumaci může působit toxicky. I proto se ostatně vůbec nedoporučuje v období těhotenství.
  • Obě léčivky si můžete vypěstovat i v našich podmínkách. Jsou totiž nenáročné na pěstování. Ovšem díky jejich původní domovině nemají rády chladné počasí, tzn. zimu venku nepřežijí.
  • Rýmovník má bledě modré či nafialovělé květy, které nejsou příliš výrazné. Za to angínovník disponuje nápadnými žíhanými květy červené, oranžové či zlatožluté barvy. Není tedy divu, že se jedná rovněž o zajímavou okrasnou rostlinu.
  • Vzhledem k tomu, že květy anginovníku připomínají leopardí kůži, bývá mu přezdíváno „leopardí lilie“. Koneckonců slovenský název této rostliny zní leopardovka čínská.
  • Zatímco z obou bylinek si lze připravit zdravý čaj, u rýmovníku se nabízí rovněž další využití v kuchyni. Můžete jej zkusit k dochucení masa (např. jehněčího), zeleniny či jako koření při přípravě polévek.
  • Listy angínovníku a rýmovníku lze používat čerstvé i sušené. U druhé rostlinky se však poněkud zapotíte právě během sušení, neboť zůstávají velice dlouho šťavnaté a usušit je není vůbec jednoduché.

Tip na závěr: chcete-li se o těchto dvou léčivkách, jejich vlastnostech, využití a pěstování, dozvědět více, přečtěte si naše podrobné články o rýmovníku i angínovníku.

Seznam našich článků o rýmovníku:

Sdílet příspěvek:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*