Agáve je rostlinným rodem, který se přirozeně vyskytuje především v Mexiku. Některé jeho druhy nacházejí uplatnění při výrobě alkoholických nápojů, z nichž patří mezi nejznámější tequila a mezcal. Kromě toho je velmi oblíbený i agávový sirup, který byl obecně považován za zdravou alternativu bílého cukru. Někdy býval dokonce prezentován jako vůbec nejzdravější přírodní sladidlo. Ve skutečnost je to ovšem poněkud jinak a jeho nadměrné užívání rozhodně není bez problémů.
Agávový sirup jako zdravější alternativa bílého cukru
Že je bílý cukr velmi nezdravý patří mezi obecně známá fakta. Tak např. na Sibiři je mezi místními obyvateli nazýván „bílá smrt“. Proto jsou dlouhodobě praktikovány pokusy o jeho nahrazení. Jako jedno z nejzdravějších sladidel byl přitom zastánci zdravé výživy brán sirup z agáve. Jenže ve skutečnosti se zdá, že se spíše jedná o reklamní tah výrobců. Jeho zvýšené používání má totiž svá úskalí, a to především díky vysokému obsahu fruktózy (až 90 %).
Fruktóza neboli ovocný cukr je monosacharidem, který se vyskytuje v řadě potravin. Ačkoli byl dříve brán jako zdravější alternativa běžného cukru, dnes už se tak optimisticky nejeví. Monosacharidy jsou totiž zdrojem okamžité energie, neboť se v lidském těle nemusejí dlouze vstřebávat. Pokud tato energie není člověkem využita, ukládá se jako tuk a dlouhodobě může zvyšovat hladinu inzulinu a krevního cukru, což není pozitivní pro mnohé orgány.
Přesto nelze agávový sirup úplně zatracovat. Stále se jedná o zdravější sladidlo, než je běžný bílý cukr a navíc obsahuje i některé účinné látky (viz článek o agáve). Pro mnohé je pozitivní i z toho důvodu, že v podstatě nemění chuť pokrmů, což není u některých dalších alternativních sladidel tak úplně běžné. Rozhodně jej tedy můžeme doporučit, ale s poznámkou, že nadměrná konzumace monosacharidů zdraví prospěšná rozhodně není.
Mohlo by vás zajímat: sacharidy a cukry nejsou synonyma. V podstatě lze říci, že cukry jsou sladké sacharidy. Sladkou chuť však ani zdaleka nemají všechny. Nejzdravější jsou přitom tzv. polysacharidy, které se musejí v těle dlouho vstřebávat a neukládají se při nevyužití okamžitě do tuku. Právě ty ovšem vesměs sladké nejsou. Kvůli obsahu polysacharidů je sportovci doporučována kupříkladu rýže.
Napište komentář