Důležité minerály pro lidské zdraví

Minerální látky nebo minerály lidské tělo potřebuje hlavně k růstu tkání, látkové výměně a k vedení nervových vzruchů. Měli bychom je tedy přijímat ve stravě.

Kromě bílkovin, sacharidů a tuků potřebuje lidské tělo také další podstatné látky pro život. Jedná se především o vitamíny a minerály, které tedy musí být nedílnou součástí stravy člověka. Obsaženy jsou přitom v mnoha potravinách. V současné době si lze sice i pořídit nejrůznější doplňky stravy, jež tyto látky obsahují, nicméně ideální jsou v přirozené podobě v potravinách. Navíc platí, že při pestré stravě takovéto doplňky nepotřebujeme, protože tyto látky přijímáme v dostatečném množství.

Ve stravě musí být zastoupeny i minerály

Minerální látky lidské tělo potřebuje hlavně k růstu tkání, látkové výměně a k vedení nervových vzruchů. Pro lidské tělo jsou důležité zejména tzv. makro- a mikroelementy. Určitou roli pak hrají i tzv. stopové prvky, tedy především bor, nikl, křemík a vanad. Na tomto místě se ovšem zaměříme pouze na nejdůležitější zástupce prvních dvou skupin minerálních látek.

• Draslík (K). Obsažen je ve většině ovoce, listové zelenině, luštěninách a ořeších. Člověku pomáhá se správnou činností svalů, přenosem nervových impulzů nebo hydratací.
• Fosfor (P). Vyskytuje se v rybím mase, mléčných výrobcích či většině exotického ovoce. Společně s vápníkem je důležitý pro kosti a zuby, navíc se bez něj neobejde metabolismus.
• Hořčík (Mg). Zdrojem je listová zelenina (hlavně zelená), luštěniny nebo ořeších. Podílí se na tvorbě kostí a podstatnou roli hraje při fungování svalů, a to včetně srdečního.
• Chrom (Cr). Nalézt jej lze v celozrnných obilovinách, pseudoobilovinách, ořeších či mase. Stejně jako vitamín B₁ je důležitý při proměně sacharidů v energii.
• Jód (I). Zdrojem je ovoce (třešně či višně) či mořské plody (řasy i ryby). Funkci má při produkci hormonů štítné žlázy nebo pro zachování energie a doporučován je i v těhotenství.
• Mangan (Mn). Obsahují ho ořechy, zelená listová zelenina, luštěniny i celozrnné obiloviny. Spolupodílí se na regeneraci organismu i produkci energie.
• Měď (Cu). Vyskytuje se v luštěninách, semenech, ořeších, ale třeba také v játrech. Podporuje vstřebávání železa a spojuje se s antioxidanty.
• Molybden (Mo). Nalezneme ho v luštěninách, celozrnných obilovinách, pseudoobilovinách či ořeších. Hlavní funkcí je přenos železa do krevního oběhu a pomoc při detoxikaci.
• Selen (Se). Přítomen je v ořeších, hnědé rýži či plodech moře. Mezi podstatné funkce patří zlepšení imunity, ochrana červených krvinek anebo kladný vliv na svaly.
• Vápník (Ca). Nachází se v listové zelenině, luštěninách, semínkách, klíčcích i mléčných výrobcích. Je součástí kostí a svalů, podílí se na funkci svalů a nervů a důležitý je v těhotenství.
• Zinek (Zn). Zdrojem jsou semínka, pseudoobiloviny, luštěniny nebo plody moře. Kladný vliv má na zrak, využití bílkovin z potravy či zachování funkce imunitního systému.
• Železo (Fe). Obsahují ho semínka, luštěniny, špenát, maso a vnitřnosti. Zásadní je jako složka hemoglobinu, a přispívá tedy k dobrému stavu červených krvinek. Využívá se též k výstavbě krevních bílkovin.

Minerály a další látky

Minerály je vhodné kombinovat s dalšími látkami, aby jejich působení bylo skutečně efektivní. Důležitá je např. kombinace s vitamíny. Budete-li např. pravidelně konzumovat čerstvé ovoce s vysokým obsahem vitamínu C, v organismu se může zvýšit vstřebávání železa. Doporučována je rovněž kombinace vitamínu D a vápníku, případně bílkovin a zinku. Stravování zkrátka a dobře může být poměrně velká alchymie, přičemž minerály jsou její nedílnou součástí. Dbejte tedy na to, aby se ve vašem jídelníčku objevovaly.