Barvínek menší může zastavovat krvácení i nádorové bujení

Barvínek menší byl používán jako léčivá rostlina především v dřívějších dobách.

Výskyt: barvínek menší je původem evropský druh, který se rozšířil po celém „Starém“ kontinentu. V současné době ale roste rovněž na všech dalších světadílech vyjma Antarktidy.

Popis a účinné látky: jedná se o keřík z čeledi toješťovitých, který dorůstá pouze do výšky 20 cm. Listy jsou vejčité, lesklé a stálezelené. Květy, jež se objevují v dubnu a květnu, jsou dlouze stopkaté a disponují bílou, růžovou či modrofialovou barvou. Plodem je měchýřek. Barvínek menší obsahuje řadu účinných látek, a to saponiny, třísloviny, pektiny, hořčiny, ale také alkaloidy, které jeho využití poněkud komplikují (viz níže).

Užitečné části: především v minulosti byla používána celá nať.

Barvínek menší má léčivé účinky, může nám ale také uškodit!

Barvínek menší byl používán jako léčivá rostlina především v dřívějších dobách. Kladně totiž působí např. na kardiovaskulární systém, neboť pomáhá při oběhových potížích, vysokém krevním tlaku i srdečních a cévních problémech. Navíc zastavuje krvácení. Používal se také při léčbě mrtvice, zánětu dýchacích cest a navíc je řazen mezi nootropika (zlepšuje schopnost lidského myšlení).

V současné době se ovšem používají spíše jednotlivé izolované látky, které barvínek menší obsahuje. A dokonce se hovoří o tom, že některé z nich zpomalují nádorové bujení. V lidovém léčitelství se ovšem od používání barvínku postupně upustilo. Obsažené alkaloidy totiž způsobují, že je tato rostlinka pro člověk mírně toxická a vyhýbají se jí dokonce i zvířata.

Pokud byste barvínek menší přeci jen chtěli vyzkoušet, měli byste si dávat pozor na příznaky, které signalizují, že je něco v nepořádku. Větší dávky totiž mohou vést k nevolnosti, závratím, bolestem hlavy i vnějším alergickým reakcím. Používání barvínku menšího by se v každém případě měly vyvarovat těhotné a kojící ženy, protože by mohly ohrozit i své děti.  

Pěstování barvínku menšího

Barvínek menší je v české přírodě zcela běžnou rostlinou, která roste od nížin až do nadmořských výšek kolem 800 m. Na záhonech je ovšem využíván jako půdokryvná rostlina, která je navíc vizuálně zajímavá. Barvínku každopádně vyhovuje polostín, dařit se mu ale může i na přímém slunci či ve stínu. Při jeho pěstování se zaměřte na to, aby byla půda dostatečně vlhká, se zálivkou to ale na druhou stranu nepřehánějte. Rostlina přitom prosperuje v humózní půdě s kyselým pH.

Fotogalerie: