Žampion zahradní: skvělý v kuchyni, navíc má zajímavé účinky na zdraví

Ačkoli jsou žampiony brány především jako chutná přísada v kuchyni, opomenout nelze ani některé zajímavé účinky na lidské zdraví. Pozor však na tepelně neupravené plodnice!

Výskyt: v přírodě rostly žampiony původně v travnatých krajích Evropy a Severní Ameriky, odkud se rozšířily i do dalších oblastí světa. Pečárka dvouvýtrusá neboli žampion zahradní je ovšem označení pro pěstovanou, tedy nikoli volně rostoucí houbu.

Popis a účinné látky: houba je řazena do čeledi pečárkovitých. Zatímco ve volné přírodě mají žampiony velmi často nahnědlou barvu, pěstované houby jsou ve většině případů bílé. Jejich klobouk dosahuje průměru 5 až 12 cm a třeň může být až 8 cm dlouhý, přičemž disponuje tloušťkou až 3 cm. Dužina je bílá, ale po nakrojení má někdy narůžovělou barvu. Z účinných látek jmenujme vitaminy (především ze skupiny B, ale také D) a minerály (hlavně fosfor a draslík). Zajímavá (a to i z negativního hlediska – viz níže) je i látka zvaná agaritin, která se vyskytuje pouze v pečárkách.

Užitečné části: sbírána je celá plodnice, která se ve venkovním prostředí objevuje od května do října.

Léčivé účinky žampionu zahradního

Ačkoli jsou žampiony brány především jako chutná přísada v kuchyni, opomenout nesmíme ani některé zajímavé účinky na lidské zdraví. Podle výzkumů mají např. antivirotické, protizánětlivé (mohou pomoci při lupence) a antidiabetické účinky, takže jsou vhodné i pro diabetiky. Účinně jsou rovněž proti nejrůznějším alergiím (např. proti atopickému ekzému) a dovedou podpořit imunitní systém člověka, což je rovněž velmi důležité. Díky nízkému obsahu sacharidů bývají navíc často doporučovány při redukčních dietách. Nejde tedy pouze o oblíbenou kuchyňskou ingredienci.

Pozor na tepelně neupravené žampiony!

Za některé z výše uvedených účinků jsou připisovány zásluhy hydrazinovému derivátu agaritinu. Ten se nachází pouze v žampionech. Tepelnou úpravou se ovšem zcela rozkládá. Jestli je to však špatně, není tak jisté. Dle některých studií totiž může mít karcinogenní a mutagenní účinky! Další studie tuto skutečnost sice vyvracejí, ale jeden nikdy neví. Raději tedy syrové či nedostatečně tepelně upravené žampiony nekonzumujte, což se ostatně nedoporučuje i kvůli jejich těžké stravitelnosti.

Kuchyňské využití

Žampiony lze v kuchyni použít jako mnohé ostatní houby. Jejich specifická konzistence a chuť ovšem umožňuje využití i v dalších receptech. Uplatnění nacházejí  v kombinaci se zeleninovými jídly, různými druhy masa, případně v některých polévkách a omáčkách. Hodí se i do omelet, palačinek, pomazánek, salátů, k těstovinám atd. Lze je také zapékat s rozličnými náplněmi. Výtečnou jsou ovšem i samotné žampiony, a to např. připravené na víně, jež se mohou stát výtečným předkrmem.

Pokud byste chtěli toto jídlo také ochutnat, a dosud jste tak neučinili, máme pro vás poměrně jednoduchý recept na žampiony na víně. Plodnice očistíte a odstraníte třeň. Na pánvi rozehřejete olivový olej (ideálně panenský) a přidáte houby. Následně dochutíte solí, pepřem, tři stroužky česneku nakrájenými na plátky a posypete sušenou bazalkou. Opečete z obou stran a pak už přijde na řadu bílé víno (cca 1 dcl). To necháte vyvařit a na závěr posypete zelenou petrželí.

Pěstování pečárky dvouvýtrusé

Pečárka dvouvýtrusá je vlastně pěstovanou variantou pečárky polní. Dnes se komerčně pěstuje v mnoha zemích světa, ale žampiony vám mohou vyrůst i doma. Tyto houby ovšem vyžadují speciální substrát, který si je třeba pořídit. Ten rozprostřete, dáte na něj zakoupenou sadbu a přimáčknete. Žampiony zpočátku vyžadují teplotu 22 až 26 °C, časem ale může být i nižší. Až se objeví podhoubí (mycelium), prohrábnete bílý povlak, přehrnete zeminou a opět přitlačíte. Za několik týdnů je možné sklízet.

Tip na závěr: pokud chcete, aby byl celý proces snazší, stačí si koupit běžně dostupnou soupravu na pěstování žampionů i s návodem. Doma si v každém případě můžete vypěstovat i další chutné a zdravé houby, mezi které patří hlíva ústřičná nebo shiitake.