Ostropestřec: takřka zázračná i krásná rostlina

Ostropestřec mariánský (lat. Silybum marianum) je velmi mohutným a vysokým bodlákem, neboť dosahuje výšky 150 cm až dvou metrů. Pochází ze Středomoří, nicméně jej lze pěstovat i ve středoevropských podmínkách. Ostropestřec přitom patří do čeledi hvězdicovitých a kvete od července do září.  Jeho květy jsou fialové barvy a vypadají skutečně velmi krásně. Není tedy divu, že je často pěstován jako okrasná rostlina.

Druhové jméno „mariánský“ souvisí s jeho listy, které jsou sice zelené, ale jsou na nich přítomny také bílé skvrny. Ty vznikly dle legendy z mléka samotné panny Marie, což je prý důvodem jeho léčivých účinků. A na tomto místě nás budou pochopitelně zajímat právě ty. Zaměříme se přitom zejména na semena ostropestřce mariánského, která dozrávají na začátku podzimu, protože to ona mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Jak konkrétně?

Regenerace jater a další účinky

Ačkoli byly v minulosti používány k léčení listy a kořen ostropestřce mariánského, aktuálně jsou využívána právě semena, v nichž je nejdůležitější účinnou látkou silymarin. Ten má řadu pozitivních účinků. V prvé řadě obnovuje jaterní tkán, přičemž játra jsou hlavní orgán naší detoxikace. Jejich zdraví je tedy zásadně důležité a právě silymarin dokáže výrazně pomoci v případě různých onemocnění a dalších komplikací.

Tato zajímavá látka zlepšuje průběh chronických zánětů jater, tzn. hepatitidy, která je laicky nazývána žloutenka. Dále dokáže pomoci při regeneraci poškozených jater u alkoholiků či drogově závislých, ale také při otravách léky nebo houbami (např. muchomůrky zelené). Navíc působí velmi kladně při cirhóze jater i onemocnění infekční mononukleózou a pomáhá rovněž po chemoterapii. Její užívání je navíc doporučováno i obéznějším lidem.

Silymarin má ovšem také další léčivé účinky. Kromě jater působí pozitivně rovněž na žlučník, poruchy krevního oběhu a při nízkém krevním tlaku. Ostropestřec je zároveň vhodné užívat při depresích, migréně, závratích, astmatu či alergiích. Chtělo by se tedy napsat, že se jedná takřka o zázračnou rostlinu, ač třeba není tolik známá jako jiné léčivé byliny. Nemá však také nějaké nežádoucí účinky?

V jaké formě ostropestřec užívat?

Drcený plod ostropestřce: zkušenosti lidí, kterým ostropestřec pomohl hovoří o tom, že ostropestřec mariánský má nejeefktivnější účinky jako drcený plod konzumovaný přímo. V této podobě obsahuje drcenina nejvyšší množství účinných látek silymarin (komplex flavolignanů), který se nachází v tvrdé šlupce ostropestřce a regenerace  jaterních buňek je tak nejintezivnější.

V této podobně se jednak pohodlně konzumuje, je zabezpečené dokonalé vstřebávání jeho účinných látek a zároveň zabezpečujem i druhý benefit, kterým je “peeling” střevních stěn, čím pomáhá k přečištění trávicí soustravy. Drcený ostropestřec má neutrální, mírně hořkou chuť, někomu vzdáleně připomíná mleté oříšky.

Recept na čaj: ostropestřec si lze pořídit formě olejů, tinktur, kapslí, tablet či jako součást různých bylinných směsí. Velmi účinný je ovšem také čaj. Jak jej připravit? Stačí 1 čajovou lžičku rozdrcených semen zalít čtvrt litrem vody, nechat cca 10 až 20 minut odstát a scedit. Čaj z ostropestřce by se měl pít ráno na lačný žaludek, poté zhruba 30 minut před obědem a před spaním. Tento proces je nutné opakovat po několik týdnů.

Ostropestřec a nežádoucí účinky

Ačkoli není ostropestřec mariánský občas doporučován těhotným a kojícím ženám, lidem s vysokým krevním tlakem a při závažných chorobách bez konzultace s lékařem, jinde jsou výtažky z této rostliny brány jako bezpečné i při těhotenství, u dětí i starších lidí. Pochopitelně je ovšem třeba vyřešit správné dávkování.