Květák: tradiční zelenina, která překvapivě obsahuje vysoké množství vitamínu C

Latinský název: Brassica oleracea convar. botrytis

Květák - oblíbená zelenina
květák

Květák je oblíbená zelenina, kterou člověk pěstuje především pro dužnaté květenství. Z něj je např. výtečná květáková polévka, jíž lze považovat za velmi zdravý pokrm.

Výskyt: tato zelenina byla člověkem postupně vyšlechtěna z brukve zelné, jejíž původní domovinou je Středomoří a západní Evropa. Z ní mimochodem pochází rovněž hlávkové zelí, kapusta, kedluben nebo brokolice. Samotný květák je ovšem pro pěstování nejnáročnější brukvovitá rostlina, neboť je velmi závislý na klimatických a zeměpisných podmínkách.

Popis a účinné látky: jde o jednoletou pěstovanou rostlinu, jejíž průměr dosahuje až půl metru. Lodyha je krátká a dužnatá, listy jsou rovněž dužnaté a mají namodralou barvu. Květy vytvářejí silné a dužnaté květenství růžic, přičemž mohou mít bílou či nažloutlou barvu. Květák obsahuje vysoké množství vitamínu C, ale také další vitamíny (kyselinu listovou, B5, B12, E nebo K), stejně jako minerální látky (vápník, hořčík, draslík či zinek).

Užitečné části: využíváno je zdužnatělé květenství, uplatnění ale nacházejí rovněž listy, které obsahují také mnohé účinné látky.

Léčivé účinky květáku. S čím nám může pomoci?

Květák je u nás znám především jako surovina v kuchyni, nicméně tato zelenina má také nezanedbatelné léčivé účinky. Díky vysokému obsahu vitamínu C např. posiluje obranyschopnost organismu, takže je velmi vhodnou potravinou v období chřipkových a dalších epidemií. Na druhou stranu neobsahuje velké množství tuků, takže se jedná o dietní potravinu. Pokud se tedy snažíte shodit přebytečné kilogramy, můžete jej vyzkoušet. Záleží ovšem na způsobu přípravy (viz níže).

Disponuje ovšem ještě zajímavějšími účinky. Často se o něm hovoří v souvislosti s protirakovinným působením. Zmínit musíme rovněž antioxidační a protizánětlivé účinky, přičemž působí i proti infekcím. Kladný vliv má také na kardiovaskulární systém, neboť snižuje krevní tlak a pomáhá proti tvorbě krevních sraženin. Navíc působí močopudně a účinkuje při ledvinových potížích. Květák lze ale využít i při cukrovce a může pomoci také kloubům (zejména snižuje riziko revmatoidní artritidy).

Ingredience v kuchyni

Květák lze konzumovat čerstvý a syrový. Ačkoli je tvrdší, obsahuje všechny účinné látky. Můžete jej tedy zkusit přidat do svých oblíbených zeleninových salátů (pokud jej doposud nepoužíváte). V tomto ohledu přitom můžete použít i listy, jež jsou zdravé jako ostatní listová zelenina. Navíc ho lze krátce povařit, případně zapékat. Mnoho lidí si také rádo pochutná na květákových placičkách a oblíbený je rovněž zapékaný květák. Na druhou stranu u nás patří k nejoblíbenějším pokrmům smažený květák, který se následně podává s tatarskou omáčkou. Právě v této podobě je ovšem asi nejméně prospěšný pro naše zdraví.

Tuto zeleninu je možné využít i mnoha dalšími způsoby. Jak se připravuje taková květáková polévka? Do hrnce nalijete 1 l vody, přidáte půlku zeleninového bujónu a 1 brambor nakrájený na kostky. Pak už přijdou na řadu nadrobno nasekané růžičky. Vše dáte vařit a ochutíte majoránkou, solí a pepřem. Na závěr ještě můžete přidat vejce, polévku rozmícháte a necháte ještě chvíli povařit. Vejce ovšem není nutné, protože pokrm bude výtečný i bez této ingredience.

Jak využít listy?

Květáková polévka může být připravena i jinak. Lze do ní totiž rozmixovat rovněž listy. Z těch si je možné připravit rovněž placičky, můžete je přidat do těstovin, omelet nebo do bramborové kaše. Při přípravě zdužnatělého květenství tedy listy rozhodně nevyhazujte. Stejně jako listová zelenina totiž obsahují velké množství vlákniny, která působí pozitivně na trávicí soustavu, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a osobám, které chtějí zhubnout, může pomoci zbavit se nadbytečných kilogramů. Zahání totiž pocit hladu.

Pěstování květáku

Květák existuje v několika odrůdách, přičemž v ČR se pěstují odrůdy rané, polorané a pozdní. Semena se vysévají do pařeniště, a to z důvodu otužení sazenic. Semenáčky se následně vysazují do připravené půdy. Vzdálenost by měla být 50 až 70 cm v závislosti na odrůdě. Především však musíme doplnit, že je náročný na pěstování zejména z hlediska zálivky, jež by měla být pravidelná po celé vegetační období. To samozřejmě platí především pro dobu tropických teplot.

Sdílet příspěvek:

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*