Jalovec obecný: zdroj zdravých i poněkud nebezpečných plodů (jalovčinek)

Jalovec obecný, resp. jeho plody nám mohou v lecčem pomoci, měli bychom si však dát pozor na jejich přílišnou konzumaci.

Výskyt: jalovec obecný se vyskytuje v mnoha částech Evropy a Asie, a to od nížin po horské oblasti. Roste tedy i ve volné přírodě České republiky, zařazen je ovšem mezi ohrožené druhy (kategorie C3). Zákonem však na druhou stranu chráněn není.

Popis a účinné látky: tento stálezelený keř či menší strom z čeledi cypřišovitých obvykle není příliš vysoký, nicméně v některých případech může mít až 10 m. Jehlice v trojčetných přeslenech mají modrozelenou barvu a na spodu bílý pruh. Jalovec kvete v březnu a dubnu. Ač jeho plody připomínají bobule, ve skutečnosti jde o šišky v dužnatém obalu (tzv. jalovčinky). Ty také obsahují účinné látky jako silice, flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny, vitamin C, draslík anebo pryskyřice.

Užitečné části: využívány jsou právě plody nazývané jalovčinky.

Jak nám mohou plody jalovce obecného pomoci?

Jalovčinky mají zajímavé léčivé účinky, pro které byly v minulosti často sbírány. Hojně se hovoří o jejich silných dezinfekčních vlastnostech, a to především při zánětu močových cest. Účinkují i při bolestech svalů a kloubů, kladně působí na trávení (hlavně na plynatost) a bolesti žaludky. Doporučovány jsou rovněž při křečích a revmatických bolestech a mluví se i o podpoře účinků léků, které snižují hladinu krevního cukru. Kromě toho dokážou působit proti viru oparu.

Plody jalovce obecného tedy mohou člověku v lecčem pomoci. Na jejich přílišnou konzumaci byste si ovšem měli dát pozor. Zatímco se o jejich mírné jedovatosti mluví jen občas, vyšší dávky určitě působí negativně především na ledviny, které mohou podráždit. Navíc někdy způsobují i podráždění kůže. Vzhledem k tomu byste je neměli konzumovat déle než 14 dní a rozhodně nejsou doporučovány lidem s onemocněním ledvin, dětem, stejně jako těhotným a kojícím ženám.

Jalovčinky mají pestré využití

Existuje mnoho způsobů, jak se jalovčinky využívají. Uplatnění nacházejí při výrobě kosmetiky, esenciálních olejů či tinktur. V dřívějších dobách nacházely uplatnění také jako antikoncepce, když se měli rozetřít na penisu nebo v pochvě. Člověkem je navíc využíváno i dřevo a jehlice jalovce. Společně s jalovčinkami slouží např. k vykuřování, případně se používají v aromaterapii. Hovoří se totiž o zajímavých antiseptických účincích, působí tedy protimikrobiálně.

Jalovec v kuchyni

Jalovčinky díky své silné chuti, která je kořenitá a hořce nasládlá, bývají v menším množství používány v kuchyni, a to např. k dochucení masa (zejména zvěřiny). Využít je však můžete i při přípravě omáček, marinád nebo nádivek. Především se z nich ale vyrábějí různé nápoje. Velmi populární je jalovcové víno. Stačí zhruba dvě lžíce drcených jalovčinek zalít litrem červeného vína a za pravidelného protřepávání nechat dva týdny luhovat. Následně přecedit a ponechat ve sklenici na chladném místě. Vzhledem k výše uvedeným důvodům však raději konzumujte střídmě.

 V minulosti byla velmi populární rovněž jalovcová pálenka a bobulce jalovce jsou také základem borovičky. Slovensky se ostatně jalovec řekne borievka. Jalovčinky se navíc francouzsky řeknou genièvre, z čehož je odvozen název gin. Používají se tedy i při přípravě tohoto populárního alkoholického nápoje. Pokud alkoholu příliš neholdujete, připravit si můžete také jalovcový čaj, když dvě až tři rozdrcené jalovčinky zalijete 250 ml vroucí vody a necháte cca pět minut louhovat. Pak už jen scedíte a můžete pít (postačí jeden šálek denně, nekonzumujte však déle než 14 dní).

Upozorňujeme: podle našeho receptu si můžete připravit i chutný a zdravý ořechový likér ze zelených ořechů, jehož jsou součástí i jalovčinky.

Jalovec obecný a pěstování

Jalovec obecný může na zahradě plnit funkci okrasného keře. Vyžaduje přitom propustnou a mírně kyselou půdu, především ale slunné stanoviště. Stín mu totiž skutečně nesvědčí. Jak už jsme ale na ovšem naznačili na začátku, přizpůsobit se umí různým podmínkám. Množen je výsevem, řízkováním či roubováním. V zimě byste z jalovce měli pravidelně odstraňovat sníh, neboť by se mohl zlomit. Pokud se o něj budete dobře starat, můžete jej mít na zahradě opravdu dlouho.