Šafrán: koření, které patří mezi nejdražší na světě. Na 1 kg je potřeba 200 tisíc květů

Latinský název: Crocus sativus

Šafrán - velmi cenné koření

Šafrán je koření, jehož sběr a výroba patří mezi opravdu náročné aktivity. Díky tomu se jedná o dosti drahou kuchyňskou ingredienci. Ta může být na druhou stranu zdraví prospěšná.

Výskyt: když se řekne, že je něčeho „jako šafránu“, znamená to, že daná věc není právě nejběžnější a musíme s ní šetřit. Proč toto přísloví vlastně vzniklo? Šafrán jako koření je totiž opravdu velmi drahý. Získáván je z rostliny s názvem šafrán setý (Crocus sativus), jíž se daří v teplých oblastech a za její původní domovinu je považována západní Asie. Již ve starověku se přitom jednalo o luxusní zboží, které si nemohl dovolit jen tak někdo, což platí i v současné době.

Popis a účinné látky: důvodem, proč je tak cenný, je jeho složité získávání. Samotné koření totiž pochází z fialových květů této rostliny z čeledi kosatcovitých, tedy spíše ze tří sušených blizen, které jsou uvnitř. Ty se mohou sbírat pouze ručně a na jeden kilogram koření šafrán je potřeba až 200 tisíc květů. Není tedy divu, že ho sice lze běžně sehnat, ale za jedno kilo můžete zaplatit statisíce korun! Pokud byste jej tedy chtěli skutečně použít, pár gramů vás bude stát několik set korun. Šafrán každopádně obsahuje řadu aromatických látek, ale také sacharidy, minerální látky (draslík, hořčík, vápník či železo), karotenoidy, flavonoidy, silici, picrocrocin, terpenoidy, tuky, některé vitamíny (zejm. C) apod.

Užitečné části: ze šafránu setého jsou používány právě sušené blizny, ale také nať a květ.

Léčebné účinky šafránu

Za typickou ostrou a hořkou chuť šafránu je „zodpovědná“ výše zmíněná látka zvaná picrocrocin, jejímž sušením vzniká tzv. šafranal. K léčení jsou každopádně využívány nejen blizny, ale také nať a květ. Působí mj. jako účinné afrodiziakum, ale mají také pozitivní vliv na lidskou psychiku (podle některých zdrojů má sedativní a antidepresivní účinky) nebo některé druhy rakoviny. Kromě toho kladně působí na trávicí soustavu, když kupříkladu podporuje tvorbu žaludečních šťáv.

Kladný vliv má rovněž na imunitu a zmiňovány jsou i jeho antioxidační vlastnosti. Navíc podporuje snižování hladiny cholesterolu a krevních cukrů a zároveň zabraňuje vytváření krevních sraženin. S tím se ovšem snoubí i některá možná rizika.  Lidé s poruchou krevní srážlivosti by se totiž měli mít před tímto kořením na pozoru, nebo minimálně konzultovat jeho použití s lékařem. Buď jak buď, někdy bývá doporučováno ženám, jež mají problémy s menstruací.

Upozorňujeme: v České republice roste šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) a šafrán karpatský (Crocus heuffelianus). Pokud si říkáte, že vyzkoušíte tyto druhy a ušetříte, rozhodně to nedělejte. Kromě šafránu setého jsou totiž ostatní příbuzné rostliny většinou jedovaté!

Koření v kuchyni

Aroma tohoto koření dokáže zvýraznit chuť mnoha jídel a zároveň dodá jednotlivým pokrmům žlutou barvu. Je s ním ovšem třeba šetřit, a to nejen díky jeho vysoké pořizovací ceně. Při nadměrném použití totiž může jídlo chutnat až příliš hořce, což si rozhodně nepřejeme. Kolik jej tedy upotřebit? Často se uvádí, že koření šafrán postačí nabrat pouze na špičku nože na celé jídlo. Možná se ale nyní ptáte, k jakým jídlům je vlastně vhodné. Možností existuje celá řada.

Hojně je využíváno k dochucení různých polévek, omáček či příloh jako např. rýže, těstovin nebo kuskusu. Dále se hodí k mnoha druhům masa či sýra, ale uplatnění nalezne i v kombinaci se sladkými jídly (zákusky, krémy apod.), ovocem či alkoholickými nápoji (např. s likéry či vínem). Pro úplnost doplňme, že se aktuálně používá především v některých evropských kuchyních (zejména francouzské a španělské), dále v kuchyni arabské a také na Dálném východě, konkrétně v Indii a Číně.

Pěstování šafránu

Šafrán setý je možné označit i jako okrasnou rostlinu, nemusíte ho tedy pěstovat pouze jako zdroj vzácného koření, kterého tak jako tak z několika kusů příliš nezískáte. Tato cibulovina má ráda vlhčí půdy, takže jí dopřejte dostatek vláhy. Navíc je nutná hlubší výsadba, a to až 15 cm pod zem. Vyhovují jí jak slunná stanoviště, tak polostín. Vysadit ji lze na záhon i na skalku, přičemž během růstu doporučujeme dodávat živiny kvalitním kompostem.

Tip na závěr: mezi vzácné kuchyňské ingredience, na což má zásadní vliv jejich získávání, patří třeba i cibetková káva.

Sdílet příspěvek:

Jahodárna Vraňany – jahodárny 2

Fotoreporty
10/06/2017 Petr Sivok 0
Již na konci května jsme se vydali do jahodárny Vraňany zakoupit konečně pořádné české kvalitní jahody. Byla to naše první návštěva této jahodárny a byli jsme příjemně překvapeni šíří prodavaného sortimentu – ve skleníkách možnost [...]

Diskuze k článku

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*