Seznam všech vitamínů pro lidské zdraví

Kromě bílkovin, sacharidů a tuků potřebuje lidské tělo také další podstatné látky pro život. Jedná se především o vitamíny a minerály, které tedy musí být nedílnou součástí stravy člověka. Obsaženy jsou přitom v mnoha potravinách. V současné době si lze sice i pořídit nejrůznější doplňky stravy, jež tyto látky obsahují, nicméně ideální jsou v přirozené podobě v potravinách. Navíc platí, že při pestré stravě takovéto doplňky nepotřebujeme, protože tyto látky přijímáme v dostatečném množství.

Vitamíny jako urychlovače reakcí v organismu

Vitamíny jsou katalyzátorem biochemických reakcí. Významně se tedy podílejí na metabolismu výše zmíněných bílkovin, sacharidů a tuků, ale mají také mnoho dalších funkcí. Existuje přitom 13 základních vitamínů, které bychom měli přijímat v dostatečném množství. Jinak totiž hrozí tzv. avitaminóza, jež člověku může způsobit mnoho zdravotních komplikací. Musíme ovšem také upozornit, že existují i případy předávkování vitamíny, tedy tzv. hypervitaminóza.

• Vitamín A. Vyskytuje se v živočišných produktech, ale také v barevné, především oranžové a tmavě zelené zelenině. Podílí se např. na kvalitě zraku, kostí a kůže i na regeneraci svalů.
• Vitamín B₁ (tiamin). Obsahují ho klíčky obilovin, pseudoobiloviny, hnědá rýže, vepřové maso nebo vnitřnosti.Tělu přitom pomáhá přeměňovat sacharidy v energii.
• Vitamín B₂ (riboflavin). Nalezneme jej v živočišných produktech, luštěninách či klíčcích rostlin. Opět pomáhá přeměnit sacharidy v energii, ale navíc také rozkládat bílkoviny.
• Vitamín B₃ (niacin). Vyskytuje se nejen v mase, obsahují jej i houby či řepa. Výrazně se podílí na látkové přeměně, využití sacharidů a bílkovin i na správném fungování trávící soustavy.
• Vitamín B₅ (kyselina pantotenová). Vnitřnosti, mléko, vejce, semínka či pseudoobiloviny obsahují vitamín B₅, jenž se podílí na metabolických procesech.
• Vitamín B₆ (pyridoxin). Obsažen je v mase, mléce, luštěninách či klíčcích obilovin. Podílí se na účincích vitamínů B₁ a B₂, kardiovaskulárního a trávícího systému či produkci protilátek.
• Vitamín B₉ (kyselina listová). Nalezneme ho především v listové zelenině. Vliv má na metabolismu bílkovin a podstatný je pro tvorbu červených krvinek, tedy roznašečů kyslíku.
• Vitamín B₁₂ (kobalamin). Obsahují ho hlavně živočišné produkty, ale také chlorela, miso či lahůdkové droždí. Podstatný je pro krvetvorbu a fungování nervové soustavy.
• Vitamín C (kyselina askorbová). Vyskytuje se v zelenině a ovoci (zejména v citrusech). Je silným antioxidantem, podílí se na oxidaci živin, tvorbě bílých krvinek i zdraví kostí a zubů.
• Vitamín D. Zdrojem jsou vejce, mléko, rybí tuk, ale také sluneční paprsky. Podstatný je pro metabolismus vápníku a fosforu, takže má zásadní vliv na tvorbu a zdraví kostí.
• Vitamín E (tokoferol). Obsahují ho rostlinné oleje (ze semen či ovoce) i živočišné tuky. Doporučován je jako silný antioxidant či ke správné funkci kardiovaskulárního systému.
• Vitamín H či B₇ (biotin). Najdeme ho v ořeších, lahůdkovém droždí nebo špenátu. Podílí se na přeměně potravy v energii i na růstu a dělení buněk.
• Vitamín K. Jeho zdrojem je především listová zelenina. Člověk ho potřebuje zejména kvůli podstatnému vlivu na srážlivost krve a mineralizaci kostí.