Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je keř z čeledi hlošinovitých, jehož původní domovinou jsou široké oblasti Asie. Dnes je ovšem běžně pěstován i na evropském kontinentu. Jeho oranžové plody jsou totiž dlouhodobě známy pro své léčivé účinky. Za vůbec nejúčinnější přitom bývá označován rakytníkový olej, který bývá lisován za studena a zachovává si tedy všechny účinné látky. Mezi ty patří především vitamíny, minerály či esenciální mastné kyseliny, a to včetně vzácné kyseliny omega-7.
Léčivé účinky rakytníkového oleje
O rakytníkovém oleji se říká mnoho věcí. Tak například bývá uváděno, že jej používali ruští kosmonauti, a to nejen jako bohatý zdroj vitamínů, ale také jako ochranu proti ultrafialovému záření. To již vypovídá o mnohém. Ne nadarmo tak bývá označován za vitamínovou bombu. Obsahuje kupříkladu výrazně více vitamínu C než citrusové plody. Hojně přítomné jsou ale také antioxidační látky, jež člověka chrání proti oxidačnímu stresu. A zajímavé jsou i jeho antibakteriální účinky.
Olej z rakytníku zároveň podporuje přirozenou imunitu organismu a pomáhá jej pročišťovat. Pozitivně působí rovněž na trávící soustavu (včetně vředů) a soustavu kardiovaskulární, když např. posiluje srdce, zlepšuje srážlivost krve a velmi dobře působí na cévy. Někdy bývá dokonce používán jako podpora při léčbě nádorových onemocnění. Rakytníkový olej je doporučován i v průběhu jarních měsíců proti únavě. Zmínit ale musíme rovněž zevní využití, neboť velmi kladně působí na pokožku.
Jak si olej z rakytníku připravit?
Rakytníkový olej si dnes není problém pořídit v kamenných obchodech anebo na internetu, když je kupříkladu k dispozici i ve formě tobolek. Olej z rakytníku si ovšem můžete připravit také jednoduše doma.
- Postačí rozdrtit zhruba půl kg čerstvých plodů, dát je do skleněné láhve.
- Zalít cca litrem olivového oleje (v ideálním případě panenského).
- Za občasného promíchání ponecháte zhruba 5 dní ve tmě.
- Po uplynutí této doby nálev přecedíte skrze hustší plátno a vitamínová bomba je světě.
Pěstování rakytníku
Vzhledem k tomu, že se jedná dvoudomou rostlinu, je zapotřebí pěstovat rostlinu samčí i samičí, a to nejlépe více samičích na jednu samčí. Velmi vhodné je rovněž umístění po větru. Půda může písčitá či štěrkovitá, ale propustná. Pokud budete rostoucí keř dostatečně zalévat, měli byste mít zajímavou úrodu plodů. Ty přitom zrají zhruba od konce srpna či začátku září. Doplňme, že zkušenosti našich čtenářů s pěstováním naleznete pod článkem o rakytníku, ale můžete se o ně podělit i zde.
Dobrý večer, pěstuji také rakytník již delší dobu – 70% zeminy tvoří jíl, 30% normální zemina.Mám starší 2 samice, 1 samce a jednu mladší 5 letou samici. Mají hodně plodů i trnů – jsou nasazeny jako jedna přímka,samec uprostřed. Nechtějí se od kořenů množit,asi je to tím podílem jílu.Každoročně plodí hodně.Na druhé zahradě mám sladkoplodé bez trnů i starší trnité. 3 leté trnité již plodí a jednoleté sladké až za dva roky. Jsou zasazeny v hlinito písčité půdě do kruhu,ale samec také není uprostřed. Jedna samice už odnožuje. Je poznat podle opylení,že vítr fouká všemi směry. Důležité je i slunce, aspoň část dne pro vyzrání plodů.Ladislav.
Rakytník pěstuji už mnoho let a zjistil jsem, že samčí rostlina tvoří mnoho odnoží vyrůstajících z kořenů. V předjaří jsem narouboval holku na kluka, čímž ušetřím místo na zahradě a nemusím mít starosti s opylováním. Někdy je ještě ve stejném roce pár kuliček rakytníku na roubu. Už jsem rozdal mnoho naroubovaných rostlin – vřele doporučuji zvlášť do malých zahrádek. Jarda
Dobrý den, poradíte, prosím, s tím roubováním? Chystám se koupit na jaře nějaké beztrnné kultivary… To se jako na každou větvičku samce dá větvička samice, anebo necháte i některé samičí? Děkuji, Zuzka